You are here

Nepodceňujme rezistenci

Aktuality
02.02.2022
rezistence

Ing. Václava Spáčilová, Ph.D., Syngenta Czech 

Rezistence škodlivých organismů vůči přípravkům na ochranu rostlin znesnadňuje nebo znemožňuje ochranu proti nim. Možností, jak rezistenci předcházet, je celá řada. Vhodná agrotechnická opatření, optimalizace metod ochrany rostlin a v neposlední řadě volba vhodných pesticidů při regulaci škodlivých patogenů a jejich střídání jsou hlavní zásady snižující riziko vzniku rezistence. Rezistence plevelů, obdobně jako rezistence u jiných škodlivých organismů, je závažným problémem současného zemědělství. Regulace rezistentních populací plevelů je vždy technologicky i ekonomicky náročná.

Rozsáhlý monitoring

Ve společnosti Syngenta se v celoevropském měřítku věnujeme monitoringu rezistence plevelů už téměř dvě desetiletí, spolupracujeme s Univerzitou aplikovaných věd v Bingenu v Německu a s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Cílem našeho monitoringu je především ověřit stávající podezření na rezistenci u selektivních herbicidů, ale také zjistit stav aktuálního šíření rezistentních populací v rámci Evropy.  Do testování jsou kromě České republiky zapojeny také například Slovensko, Německo, Rakousko, Polsko, Francie, Belgie, Švýcarsko, Lotyšsko nebo Litva. Každoročně společnost Syngenta podporuje v České republice testování okolo 200 populací plevelů. Nejčastěji se jedná o vzorky chundelky metlice, k testování ale odebíráme také vzorky sveřepu, psárky, jílků a z dvouděložných rostlin se věnujeme například testování merlíku bílého. V rámci České republiky v monitoringu rezistence plevelů dlouhodobě spolupracujeme s Českou zemědělskou univerzitou v Praze.

 

V Evropě vede chundelka metlice

chundelka metlice

Chundelka metlice je v současné době nejrozšířenějším trávovitým plevelem ve střední Evropě, proto i rizika nárůstu počtu rezistentních populací jsou vysoká.

Hlavními příčinami rozšíření chundelky metlice jsou změny v pěstebních technologiích – změny ve zpracování půdy a upřednostňování bezorebného systému zpracování půdy, zúžení osevních  postupů a vyšší zastoupení obilnin. Zaplevelení chundelkou metlicí se zvyšuje jak z pohledu míry zaplevelení pozemků, tak z hlediska jejího rozšíření na zemědělské půdě. K zamezení významných ztrát na výnosu musí být chundelka metlice regulována. Optimální možností je regulace chundelky metlice v ozimých obilninách s pomocí využití selektivních herbicidů. Používají se zejména herbicidy s účinnými látkami ze skupin HRAC A, B a C, které jsou klíčovými při postemergentní regulaci plevelů.  

Z hospodářského pohledu je v České republice v současné době nejčastějším a nejzávažnějším problémem rezistence chundelky metlice vůči inhibitorům ALS, tedy inhibitorům enzymu acetolaktát syntázy. Za jejím rozšířením stojí celá řada příčin, především jde ale o dlouhodobé a nekritické používání oblíbených širokospektrálních herbicidů, které účinné látky ze skupiny ALS inhibitorů obsahují (sulfonylmočoviny, triazolopyrimidiny). Podíl populací chundelky metlice rezistentních vůči ALS inhibitorům se neustále zvyšuje.

Pomůže Axial Plus

V lokalitách a na pozemcích, kde se objevila rezistence pouze k inhibitorům ALS, lze chundelku úspěšně regulovat herbicidem Axial Plus (účinná látka pinoxaden, ACCase inhibitor). Výhodou je, že Axial Plus dobře účinkuje až do počátku sloupkování chundelky metlice a lze jej použít i později na jaře, tam kde po aplikaci jiných herbicidů bylo zjištěno selhání jejich účinnosti z důvodu rezistence. Vzhledem k tomu, že pinoxaden je z pohledu vzniku rezistence také poměrně rizikovou účinnou látkou, neměl by být rozhodně používán na ALS rezistentní populace chundelky metlice paušálně a dlouhodobě. V posledních letech bylo nalezeno několik populací s vícenásobnou rezistencí jak k ALS inhibitorům, tak také k pinoxadenu. Jejich výskyt zatím sice není příliš častý, ale může do budoucna znamenat velký problém.

Jak chránit porost před rezistencí k ALS inhibitorům

Ochranu proti ALS rezistentním populacím je na daném pozemku třeba podpořit střídáním vhodných herbicidů. Pro tento účel jsou ideální na podzim aplikované herbicidy s půdním účinkem. Jednou z možností jsou herbicidy Boxer a Defi Evo s účinnou látkou prosulfocarb. Prosulfocarb patří do skupiny tzv. inhibitorů syntézy lipidů, která je považována za málo rizikovou z pohledu vzniku rezistence. Bez ohledu na širokou nabídku postemergentních herbicidů určených pro aplikaci na jaře, by měl mít prosulfocarb své místo v osevním postupu mezi sortimentem herbicidů používaných proti plevelným trávám. Antirezistentní strategií je tak chráněna účinnost postemergentních herbicidů používaných na jaře.

 

Avoxa násobně snižuje riziko vzniku rezistence a umí si velmi dobře poradit s většinou rezistentních populací

Novějším přípravkem s vysokou účinností proti trávovitým plevelům je Avoxa. Avoxa zajišťuje vysokou efektivitu regulace, protože se jedná o kombinaci dvou vysoce účinných látek: pyroxsulamu (ALS inhibitor) a pinoxadenu (ACCase inhibitor) ve formulaci s moderními koformulanty (adjuvant, safener). Složení přípravku zajišťuje účinek jak na biotypy citlivé, tak na biotypy s prokázanou rezistencí vůči jedné z jmenovaných skupin účinných látek. Vzhledem k tomu, že se jedná o kombinaci dvou mechanismů účinku, násobně se snižuje riziko vzniku rezistence, protože jsou účinkem pokryty biotypy s rezistencí jak vůči jedné, tak i druhé skupině látek. Avoxu lze použít proti širokému spektru trávovitých plevelů (chundelka metlice, oves hluchý, psárka polní, jílek), ale primárně je určena proti nejodolnějšímu sveřepu jalovému. Částečného účinku dosahuje i v ALS rezistentních populacích sveřepu, ale v tomto případě by se nemělo jednat o opakovanou praxi, která by vedla k prohloubení rezistence.

Silné zaplevelení sveřepem jalovým – jak postupovat?

sverep jalovyAvoxa dokáže regulovat sveřep jalový velmi efektivně. Vzhledem k tomu, že sveřep jalový je velmi odolný plevelný druh, je na silně zaplevelených pozemcích velmi důležitá také aplikace podpůrných agrotechnických opatření. Zde je nutné kromě správné volby herbicidního ošetření také vhodně přizpůsobit agrotechnická opatření k zajištění optimální míry regulace sveřepu. K těmto opatřením patří především mělká podmítka po sklizni obilniny, která podpoří masové vzcházení sveřepu. Tím docílíme výrazného vyčerpání obilek z půdní zásoby. Při velmi výrazném zaplevelení lze podmítku zopakovat po několika týdnech. U ohnisek sveřepu šířících se od okrajů pozemků je vhodné provést zmulčování a podmítnutí okrajů pozemku, aby se zabránilo jeho dalšímu šíření do pozemku.

Po podmítce a vzejití sveřepu by mělo následovat ošetření neselektivním herbicidem s obsahem sulfosátu (Touchdown Quattro) nebo glyfosátu ještě před zasetím ozimu.  Sveřep jalový je přísně ozimý druh, vzchází převážně na podzim, nebo dokonce již koncem léta. Podmítka a následné ošetření glyphosátem může vést k oddálení termínu setí, což je ale z pohledu potlačení sveřepu také příznivé, protože intenzita vzcházení sveřepu u později setých porostů je výrazně nižší.

Velmi přínosným agrotechnickým prvkem regulace sveřepu je orba. Sveřep jalový vzchází nejlépe z povrchových vrstev půdy, maximálně z hloubky 5–6 cm. Z hlubších vrstev (maximálně však do 10 cm) vzchází pouze v nižší intenzitě a je tak snadněji regulovatelný. Hlouběji zaklopené obilky vyklíčí neproduktivně nebo během roku odumřou. Perzistence obilek sveřepu jalového je velmi krátká, většina obilek není schopná přečkat v půdě déle než rok. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti sveřepu může být obilnina zcela potlačena. Proto při vysokém zaplevelení doporučujeme herbicidní regulaci v podzimním období a následně na jaře. Další, méně vhodnou, ale stále přijatelnou variantou pro silné zaplevelení jsou dvě herbicidní aplikace na jaře, přičemž první aplikace by měla být co nejčasnější.

 

Jak postupovat při podezření na přítomnost rezistentních populací odolných druhů trav nebo dvouděložných plevelů s pomocí herbicidní ochrany?

Výskyt rezistentních populací sveřepu jalového a někdy i psárky polní k ALS inhibitorům působí velké problémy s jejich regulací. Z pohledu dobrého efektu na citlivé i rezistentní populace těchto trav lze doporučit aplikaci neselektivního herbicidu Touchdown Quattro (sulfosát), který je inhibitorem EPSPS, na vzešlé rostliny těchto trav v meziporostním období nebo před setím. Mechanismus účinku sulfosátu je mezi herbicidy ojedinělý, a proto velmi užitečný z pohledu antirezistentní strategie.     

V případě výskytu nebo podezření na rezistenci u populací máku vlčího, heřmánkovce přímořského nebo ptačince prostředního k inhibitorům ALS lze v rámci antirezistentních strategií v obilninách doporučit přípravky s obsahem syntetických auxinů – 2,4 D nebo dicamby. Účinná látka 2,4 D je obsažena v přípravku Camaro, který je možno použít jak v ALS rezistentních, tak citlivých populacích jmenovaných plevelů i z preventivních důvodů.

mák vlčí

Antirezistentní strategie nelze doporučovat paušálně, ale jejich návrh se musí řídit lokálními podmínkami, které zahrnují přírodní podmínky a způsob hospodaření a na nichž závisí výskyt plevelů, pěstované plodiny a použitelné způsoby jejich regulace. Vedle vhodného výběru přípravků a jejich kombinací je nutno pamatovat i na diverzitu používaných agrotechnických postupů, zvláště osevních postupů a způsobů zpracování půdy, které jsou v antirezistentních strategiích nepostradatelným prvkem.   

V rámci dlouholetého společného výzkumného projektu mezi společností Syngenta a katedrou agroekologie a rostlinné produkce na ČZU v Praze vznikla Informační brožura Herbicidní rezistence: vývoj, prevence a management“.

 

 

 

 

 

 

Použitá literatura:

Soukup, J., Jursík, M., Valičková V., Košnarová, P., Hamouzová, K., Hamouz, P., Holec, J. 2018.  Biologické vlastnosti a regulace sveřepu jalového a příbuzných druhů na orné půdě. Certifikovaná metodika. ČZU v Praze, 28 s.

Hamouzová, K., Košnarová, P., Soukup, J. 2021. Herbicidní rezistence: vývoj, prevence a management. Syngenta Czech s.r.o., 40 s.

Technické informace Syngenta herbicidů určených pro jarní aplikace: