Brambory jsou nejvýznamnějším potravinovým koncentrátem na světě. Je bohatý na minerály, vitamíny, kalorie a protein a mimo to téměř bez tuku. A co je neméně důležité, ve srovnání s jinými plodinami rodí bramborová pole více tun a více kalorií na hektar. Průměr je třináct a půl tuny z hektaru, což je čtyřikrát více než u rýže a pětkrát více než u pšenice. A daří se jim opravdu téměř všude - od teplých pouštních oblastí až po chladné klima severní Evropy.
Světová sklizeň brambor dosahuje téměř třista miliónů tun ročně, což činí z této plodiny nejcennější neobilnou potravinu. Jejich celkovou hodnotu předčí jen rýže, pšenice a kukuřice. Brambory jsou ve světě považovány za velmi důležitou potravinu, průmyslovou surovinu a významnou plodinu s vysokým úrodovým potenciálem užitečné rostlinné hmoty. V osevním sledu bramory příznivě ovlivňují úrodu ostatních plodin a mají vcelku kladný vliv na úrodnost půdy.
Ze své pravlasti - Peru, Bolivie, Chile - se brambory rozšířily do Evropy přes Španělsko, Irsko a Anglii. Evropani se poprvé setkali s bramorem v roce 1536. Na naše území se jejich pěstování rozšířilo z Polska a dnešního Rakouska začátkem 17. století. V hospodářsky rozvinutých zemích EU se bramory staly v první řadě objemovou dietetickou zeleninou a až potom základní potravinou. Pěstuje se jen sedm druhů, ale během osmi tisíc let bylo vyšlechtěno tisíce nejrůznějších odrůd. Jejich produkce výrazně roste především v rozvojových zemích a v Asii, kdy Čína ( 70 mil. tun v roce 2004) dokonce předstihla i Rusko a stala se tak bramborářskou velmocí.
Největší katastrofou pro brambory je šíření plísně bramboru, kterou se vědci snaží omezit vypěstováním nových odrůd, ale plíseň se pokaždé časem objeví, aby ničila výsledky práce pěstitelů.
Brambory kdysi zachránily Evropu před často se opakujícími hladomory a dodnes se v Evropě hodně pěstují. Typické bramborářské země jsou například Ukrajina, Polsko či Bělorusko, v Čechách dominují na Českomoravské vrchovině či ve Středočeské pahorkatině.
