Zamokřená pole, problém letošního jara

Aktuality

12.03.2024

Ing. Renata Salavová, Syngenta Czech s.r.o.

Na mnoha místech České republiky a Slovenska jsme znepokojeni se situací na polích, která často začínala v září a trvala celý podzim a zimu. Hovoříme o vodě, přesněji o jejím nadměrném množství, které má za následek zaplavování celých polí nebo jejich částí v závislosti na regionu, typu půdy, topografii a nakonec i množství srážek. Nadměrné množství vody samozřejmě nenarušuje jen fungování samotné rostliny, ale i celého okolního prostředí. Nadměrné množství vody má také negativní důsledky pro půdní prostředí, zvláště pokud jev trvá delší dobu.

Jaké důsledky to má pro rostlinu?

Rostliny mají určitou schopnost přizpůsobit se přebytečné vodě – záleží na druhu (např. rýže), ale i na genotypu rostliny. Největší nepříznivý vliv zaplavení na vývoj rostliny nastává v raných fázích vývoje – má negativní dopad na odnožování rostliny, vývoj kořenového systému a syntézu chlorofylu, což je důsledek zhoršené schopnosti vstřebávat živiny. Kořeny rostlin potřebují ke správnému vývoji vzduch, a to souvisí jak s procesy buněčného dýchání, tak s procesy metabolismu živin a fungováním mikroorganismů v rhizosféře (kořenové zóně).

Dlouhé vystavení rostliny velkému množství vody snižuje kořenovou hmotu a omezuje její vývoj, což přímo souvisí se zhoršeným příjmem fosforu.

Kořeny krátce po zaplavení půdy přepínají svůj metabolismus z aerobního dýchání na méně účinnou fermentaci, což vede ke snížení produkce ATP a zároveň vede k narušení funkce vodivých kořenů. Některé druhy (např. pšenice) na obranu proti této situaci mají schopnost produkovat struktury jako aerenchym - jsou zásobárnou dýchacích plynů. Narušený příjem živin vede také ke snížení asimilačního povrchu (listy), snížení množství chlorofylu, karotenoidů (chrání před slunečním zářením), naruší se fotosyntéza.

Nízká rychlost fotosyntézy má přímý dopad na produkci rostlinných výhonků a kořenů.

Samotný poměr výhonů a kořenů při zaplavení kořenového systému bývá často nevyvážený v neprospěch kořenů.

Jak vidíte, negativních důsledků je mnoho, ale do značné míry závisí na vývojové fázi, ve které k této stresové situaci dochází.

Jsme schopni rostlině v takové situaci nějak pomoci?

Vše záleží na tom, jak dlouho nepříznivá situace trvá a zda rostlina v danou chvíli zahájila vegetaci či nikoliv.

S přihlédnutím k současné situaci řešíme místa, kde množství vody zcela znemožňuje provádět jakékoliv úpravy a máme místa, kde hladina začíná klesat. Možnost zásahu úzce souvisí s okamžikem, kdy ustane situace bránící vstupu do terénu. Na mnoha místech je v tuto chvíli těžké něco udělat, protože množství vody na polích to znemožňuje.

Rostlinná vegetace již částečně začala, proto může mít přetrvávající stav stojatých vod velmi vážný dopad na vývoj rostlin a v extrémních případech může vést až k jejich ztrátě.

Když však hladina vody klesne a rovnováha půda-vzduch se začne vracet do správných hodnot a je možné vstoupit na pole, můžeme zkusit rostlinám pomoci.

Jak to udělat?

Je třeba poznamenat, že prvním krokem v jakémkoli rozhodnutí je hloubková terénní kontrola, abychom si byli co nejvíce jisti stavem porostu. Pole zatopená po delší dobu mohou ukazovat, že rostliny jsou místy úplně promočené - pletivo takových rostlin je macerované, často se nedá vytáhnout a zbarví se do hnilobně zelené barvy. Jiná situace se týká rostlin, které byly dočasně zatopeny – důležité je jak množství vody, tak doba, po kterou voda zůstala. Takové porosty vyžadují kontrolu z hlediska stavu rostlin – především jejich kořenového systému.

Pokud kontrola ukáže, že stav rostlin je dobrý, můžeme přistoupit k dalšímu kroku.

Musíme vycházet z toho, jaké jsou problémy s dostupností živin, na kterých závisí všechny životní procesy rostlin.

Je zřejmé, že na prvním místě je aplikace základního hnojení – rostlinám a půdním mikroorganismům potřebujeme poskytnout živiny ve snadno dostupných, stravitelných formách. Zde je nutné hnojení dusíkem (u hnojiv obsahujících dusičnanovou formu). S přihlédnutím k množství srážek na podzim a v zimě je třeba mít na paměti, že množství minerálního dusíku je často velmi nízké. Podobná situace nastává v případě síry, která stejně jako dusičnanový dusík podléhá ztrátám v půdě vyplavováním. Složkou, kterou je třeba také brát v úvahu, je hořčík – zejména v kyselých půdách.

Dalším krokem by mělo být podání nezbytných mikro, makro a mezonutrientů při aplikaci na list ve formě přípravku PK nebo NPK.

Při druhé aplikaci by bylo výborným řešením podání síranu hořečnatého (7 vodní) 5-8 kg s mikroelementy (Mo, Zn, Mn, Fe) - tedy poskytnutí stavebních prvků nezbytných pro syntézu rostlinných pigmentů (chlorofyl, karotenoidy ). S ohledem na vyplavování boru (boritanů) je třeba dbát na dostatečné zásobení rostlin, hlavně řepky, tímto mikroprvkem.

Při doporučení časných aplikací listových přípravků se musí pamatovat na možné mrazíky bezprostředně po aplikaci nebo krátce před aplikací (týká se to především hnojiv a pesticidů).

Jak může pomoci biostimulant VIXERAN?

V brzkém jaru se nabízí také použití našeho biostimulantu Vixeran v dávce 25 – 50 g/ha.

Pro použití v obilninách se doporučuje fáze plného odnožování, aby přípravek zasáhl rostliny i půdu.

Stejně tak u řepky olejky aplikujte Vixeran v období, kdy ještě zasáhne půdu.

Teplota při aplikaci by měla být nad 10 °C. Účinek Vixeranu můžete podpořit přidáním prebiotik, jako jsou aminokyseliny nebo produkty na bázi řas, které povzbudí růst mikroorganismů a tím i výkon Vixeranu.

Vixeran je mísitelný s mnoha běžnými pesticidy a hnojivy.