Jaká budoucnost nás čeká bez fungicidů?
Foto: Jiří Čermák a Kateřina Štěpánková, obchodní zástupce Syngenta
Ing. Václava Spáčilová, Ph.D., Syngenta Czech
S panem Jiřím Čermákem jsme se sešli v polovině června v porostech pšenice ozimé. Společně se svým bratrem Petrem hospodaří v okolí Lhoty u Přelouče v Polabí na Pardubicku. Většina pozemků leží v nadmořské výšce 210 m nad mořem. Během prohlídky porostů jsme diskutovali o velmi zajímavých tématech. Jsme rádi, že se s námi podělil o své zkušenosti nejen z oblasti pěstování obilnin.
Prozradíte nám prosím na začátku několik informací o vaší firmě?
S bratrem jsme rozjeli podnikání krátce po revoluci. V roce 1990, po částečném navrácení majetku a polností po předcích jsme se rozhodli, že na těchto 58 ha chceme hospodařit sami. K vlastní půdě jsme si pak postupně ještě přibírali část pozemků ve formě nájmů od soukromých vlastníků. Postupem času se nám podařilo rozšířit hospodaření až na současných 430 ha.
Začátky však nebyly jednoduché. V době, kdy jsme s podnikáním začínali, byl bratr na vysoké škole a já čerstvě po vojně. Od roku 1993 už se pak hospodaření věnujeme oba naplno. Na počátku jsme neměli ani zázemí – ať už movité a finanční, techniku, nebo know-how. Znalosti a zkušenosti jsme získávali postupně, učili jsme se za pochodu. Oborově jsme byli problematice zemědělství hodně vzdáleni, já jsem vzděláním mechanik-elektronik, bratr vystudoval Pedagogickou fakultu na Univerzitě v Hradci Králové, obor matematika a chemie.
Velmi důležitým milníkem pro další chod firmy u nás nastal v roce 2001, kdy jsme se rozhodovali o odkupu pozemků ve vlastnictví státu. Nakonec jsme odkoupili 110 ha. V současné době vlastníme 240 ha, ostatní plochy máme v nájmu. Pracujeme ve firmě ve třech lidech, zatím nemáme ambice hospodaření rozšiřovat.
Můžete nám říct něco k agrotechnice zpracování půdy, způsobu hospodaření a k technice, kterou máte k dispozici?
Hospodaříme bezorebným systémem obdělávání půdy, pro zpracování i setí používáme techniku Horsch. Snažíme se pracovat s moderními technologiemi i moderní technikou, jako jsou značky Fendt, Horsch, John Deer nebo Amazone. Vybavení máme natolik kvalitní, že jsme schopni zajistit také smluvní obhospodaření pozemků menších soukromých zemědělců. Začali jsme také se systémem přesného setí i přesné aplikace hnojiv pod patu u kukuřic. Aplikace pesticidů provádíme postřikovačem Amazon se šířkou záběru 36 m.
Obr. Moderní technologie i technika.
Osevní postup máme tříplodinový. Z původního osevního postupu kukuřice-řepka ozimá-pšenice ozimá jsme před čtyřmi lety odešli a řepku jsme z legislativních i ekonomických důvodu nahradili sójou. V současné době jsme v osevním postupu kukuřice-sója-pšenice velmi spokojeni. I díky vlastnostem sóji z hlediska zlepšující předplodiny pro pšenici ozimou.
Jaké pěstební technologie běžně využíváte a na co se v ochraně rostlin zaměřujete?
V pšenici ozimé obvykle počítáme s podzimní herbicidní ochranou, obvykle s využitím půdních herbicidů, a dvěma fungicidními vstupy za vegetační sezonu. Fungicidy aplikuji ve dvou termínech – poprvé na praporcový list, abych zajistil jeho maximální ochranu proti chorobám a podruhé v období kvetení pro ochranu klasů proti fuzariózám a ostatním klasovým chorobám. Samozřejmě intenzita fungicidní ochrany (počet fungicidních aplikací za sezonu) je pak dána konkrétními podmínkami dané vegetační sezony, aplikace fungicidů je ale nutná vždy. Od roku 2020 používám technologii Syngenta – na praporcový list aplikuji Elatus Era v dávce 1 l/ha, v období kvetení Magnello 1 l/ha. V roce 2021 jsem také použil herbicid Avoxa k regulaci chundelky metlice.
Hnojení pšenice je významně ovlivněno předplodinou sójou. Před setím provádím zásobní hnojení Amofosem a draslem, přes vegetační sezonu pak dusíkem víceméně v množství 170 kg N za sezonu. Pravidelně také doplňuji organickým hnojením, případně biokompostem od sousedících soukromých hospodářů.
U kukuřice se v meziporostním období snažíme regulovat výdrol pšenice nebo problematičtější plevele glyphosátovými produkty. Po zasetí pak používáme nejčastěji půdní herbicidy, v kukuřici se nám velmi osvědčil preemergentně aplikovaný Lumax v kombinaci s DAM 390, který stejně jako vaše odrůdy používáme na celou pěstební plochu kukuřice. U kukuřice jsme postupně přešli od odrůd s FAO 240-260 na odrůdy s vyšším FAO 330-360 a jsme velmi spokojení. S odrůdami od Syngenty máme vynikající zkušenosti, v posledních třech letech pěstujeme odrůdu SY Orpheus. Také kukuřice vyžadují intenzivní péči, proto hnojíme draslem, Amofosem pod patu a doplňujeme dusíkatým hnojením.
Sója, kterou pěstuji od roku 2018, je v našich podmínkách hospodaření vcelku nenáročnou plodinou, i když její pěstování může přinášet určitá úskalí. Po jejím zasetí obvykle provádím preemergentní herbicidní ošetření. Chorobami ani škůdci zatím významněji netrpí. Je jedna z mála plodin, která dokáže vázat atmosférický dusík a zlepšuje vlastnosti půdy, což usnadňuje později péči o následnou plodinu – pšenici – z hlediska hnojení a přípravy půdy. K hnojení sóji vystačí pouze zásobní hnojení draslem a Amofosem v dávce 120 kg/ha + 80 kg/ha. Na jaře pak aplikujeme dusík v dávce 20 kg/ha.
Uvedl jste, že technologii Syngenta, která zahrnuje také Elatus Era, používáte od roku 2020 na celou výměru pšenice. Co vás vedlo k tomu, že jste se k ní letos vrátil? A kde a kdy jste se s Elatusem Era poprvé setkal?
O fungicidu Elatus Era jsem poprvé slyšel na konferencích a více si načetl ve vašem magazínu Syninfo. Důležitý byl ale okamžik, kdy jsem měl možnost na vlastní oči vidět jeho efektivitu v maloparcelkových pokusech na polním dni ve Žlunicích, kam jsme se s bratrem jeli podívat. Tam mě zaujal i přesvědčil, a to byl důvod k tomu Elatus Era vyzkoušet.
Důvod, proč jsme se k technologii Elatus Era Magnello letos vrátili, je jednoduchý. V loňském roce nám tato fungicidní technologie zajistila zdravý praporcový list po dlouho dobu, a navzdory vyloženě příznivému roku pro výskyt fuzarióz také zdravé klasy, vysokou kvalitu produkce zrna (objemová hmotnost) a nízké hodnoty DON v zrnu, a to je pro nás podstatné.
V polovině června jsme stáli v porostu pšenice ozimé a viděli velké rozdíly v napadení chorobami. Proč byly rozdíly tak markantní?
Obr. Vizuální rozdíly ve velikosti klasu byly patrné už v polovině června, víc se ukáže při výnosovém hodnocení.
Velmi rád si ověřuji efektivitu a vliv aplikace pesticidů, hnojiv nebo biostimulátorů na celkový stav porostu. Zakládám si vlastní ověřovací pokusy v pšenici i kukuřici, kde si sleduji různé parametry. Sledování pak dovrším minimálně výnosovým srovnáním. I v letošním roce například srovnávám efektivitu výživy v kukuřici a přínos použití biostimulátorů v pšenici.
Obr. Porost, kde byl naaplikován Elatus Era 1 l/ha na praporcový list
Obr. Porost ošetřený pouze měďnatým přípravkem
V pšenici (odrůda RGT Reform) mám založený pokus, kde sleduji nejen vliv biostimulátorů, ale chtěl jsem také prověřit, kam směřujeme, pokud postupně budeme přicházet a v horším případě nakonec přijdeme o fungicidní účinné látky. Mám variantu, kde jsem porost ošetřil pouze měďnatým produktem třikrát za vegetaci v termínech 4. května, 20. května a 6. června, který by samozřejmě měl vykazovat určitý, byť omezený fungicidní efekt. Pro srovnání jsem hned vedle 20. května v BBCH praporcového listu naaplikoval Elatus Era. Dne 17. června jsme viděli opravdu výrazný rozdíl ve zdravotním stavu. Tam, kde jsme aplikovali pouze měďnatý produkt bylo silné napadení braničnatkou pšeničnou. Porost ošetřený Elatusem Era byl úplně zdravý, bez projevů napadení, vitální a plný síly. Již v té době byly vidět i rozdíly ve velikosti klasů a dalo se očekávat, že budou významné rozdíly ve výnosu.
A tady si pak pokládám otázku, jaká bude naše budoucnost při pěstování plodin, pokud přijdeme o pesticidy? Už teď se projevuje dopad v oblasti restrikce řady insekticidů při pěstování (nejen) řepky ozimé a zdá se, že situace se asi bude zhoršovat.
Výsledky výnosového hodnocení po sklizni porostu
Sklizeň proběhla 31. 7. 2021 sklízecí mlátičkou CASE. Celková výměra pole, na níž jsem svůj pokus realizoval, byla 76 ha. Zde jsem sklidil 677,44 t, což odpovídá průměrnému výnosu 8,9 t/ha.
Pokud se podíváme na výnosy našich variant, vidíme zde velký rozdíl jak ve výnosu samotném, tak v hodnotách kvalitativních parametrů. Výnos po použití měďnatého produktu dosáhl 8,51 t/ha. Po použití fungicidní technologie Syngenta výnos dosáhl 9,7 t/ha a byl navýšen o 1,2 t/ha (14%) ve srovnání s variantou ošetřenou měďnatým produktem. Došlo také ke zlepšení kvalitativních parametrů – objemové hmotnosti, obsahu lepku, hodnot Zelenyho testu i pádového čísla (tabulka 1, graf 1).
Obsah deoxivalenolu (DON) byl letos obecně velmi nízký, podlimitní. Přesto je u fungicidně ošetřené varianty viditelný trend snížení jeho obsahu.
Tabulka č. 1: Vliv ošetření na výnos a kvalitativní parametry pšenice ozimé RTG Reform
Graf 1: Vliv varianty ošetření na výnos a objemovou hmotnost
Co byste našim čtenářům na závěr našeho rozhovoru vzkázal?
Péče o firmu stejně jako každoroční péče o pěstované plodiny je velmi důležitá. Nelze se spoléhat, že jde vše samo od sebe. Pokud chcete něco vybudovat, musíte investovat – čas, energii, peníze. Stejně tak tomu je v případě produkce. Pokud chcete vypěstovat kvalitní produkci, musíte investovat. Kvalitní a tedy i dražší přípravek nebo technologie je pro mne jistota, že umí, že funguje a že se postará. Tedy záruka, že vložená investice se mi vrátí.
Obr. Jiří Čermák
Kam dál
Co se děje na poli a jak s tím pracovat?
