Merlík bílý
Merlík bílý
Slovenský název: Mrlík biely
Zařazení škodlivého činitele: Dvouděložné plevele
Čeleď: merlíkovité – Chenopodiaceae.
Biologická skupina: zelené, autotrofní, rozmnožující se generativně, jednoleté, jarní pozdní.
Popis
Jednoletá, jednodomá rostlina se silným kůlovým kořenem. Mladé rostliny jsou moučnatě ojíněné. Roste téměř na všech živinami bohatých půdách. Tupě hranatý stonek je až 150 cm vysoký, květy jsou nazelenalé.
Stonek: lodyhy přímé nebo poléhavé, zelené nebo červeně proužkované, 0,1–1,2 (2,0) m vysoký, ploše hranatý v rozsoše červenoskvrnitý, větvičky vystoupavé.
Listy: krátce řapíkaté, nelesklé, delší než širší, až 0,12–0,10 m, deltoidovité nebo vejčitě kosočtverečné, na bázi klínovité, laločnatě zubaté, špičaté, dolní 2 zuby větší, horní listy (čárkovitě) kopinaté, celokrajné, špičaté, bez červené obruby.
Květenství (květy): květy v klubkách uspořádány v úžlabních nebo vrcholových, dole listnatých, klasnatých nebo chocholíkovitých latách, kvete v červenci až září.
Plod: jednosemenná nažka, 1,5 mm v průměru, čočkovitého tvaru, se zahnutým hrbolkem na obvodu, uložená v pěticípém zeleném okvětí, jednotlivé cípy okvětí se nekryjí, takže oplodí prosvítá; nažky jsou heterokarpické, jednotlivé druhy se od sebe liší velikostí, barvou, tloušťkou osemení i rychlostí klíčení; semeno je tmavohnědé až černé, často nedozrálé, silně lesklé, při zvětšení jamkovité; počet semen na rostlině i více než 700 tis.; životnost v půdě více než 38 let.
Klíčící a vzešlá rostlina: klíčí velmi nepravidelně, obvykle z jara (březen až říjen), z hloubky okolo 20,0 (80,0–100,0) mm, při tmin. 3–4 oC, topt. 18–24 °C, tmax. 34–36 oC, kolísavé teploty klíčení podporují, hypokotyl válcovitý, tenký, lysý, načervenalý, dlouhý 20,0–30,0 x 0,5–0,75 mm dlouhé, děložní lístky dlouhé, úzké, 8,0–10, 0 x 1,5–2,0 mm, lineární vpředu zaokrouhlené, na bázi postupně se zužující v krátký řapík, internodium epikotylu relativně dobře vyvinuté, dlouhé 5,0–7,0 mm, první listy 15,0–25,0 x 8,0–13,0 mm, elipsovité až vejčité, rostlina silně pomoučená (voskem).
Rozlišovací znaky
Děložní i pravé listy jsou moučnatě ojíněné (šupinatě chloupkaté).
Období vzcházení: Jaro až podzim
Podzemní orgán: kořen kůlovitý, svazčitý, který později dřevnatí; sahá do hloubky až 2,0 m.
Hospodářský význam: velmi nebezpečné (+++)
Kdy druh úspěšně regulovat: do čtyř listů.
Na první pohled se podobá druhům: merlík zvrhlý, merlík obrovský, merlík mnohosemenný.
Doporučené Syngenta přípravky