Manuál na řepku

Milí pěstitelé řepky,

níže jsme se snažili v patnácti bodech stručně shrnout základní postup pro úspěšné pěstování řepky. Záměrně neuvádíme konkrétní přípravky, jejichž používání a omezení se často mění. Pro dosažení vysokých výnosů je velmi důležité správné načasování jednotlivých vstupů. Věříme, že tato stručná metodika vám pomůže výnosy řepky nejen stabilizovat, ale především posunout nad 4 tuny z hektaru. K tomu vám přejeme mnoho sil a agronomického štěstí.

Za kolektiv autorů na Katedře agroekologie a rostlinné produkce na ČZU v Praze i mimo ní

Ing. David Bečka PhD. 

1) Osevní postup a příprava pozemku

Nákladovost pěstování řepky se stále zvyšuje, zatímco výnosy stagnují či jen mírně rostou. Často se mluví o „přeřepkaření”. Dodržování osevních postupů s odstupem pěstování řepky minimálně 3–4 roky je základním preventivním opatřením z pohledu plevelů, chorob, škůdců a vyrovnané výživy.

Nejčastěji se řepka pěstuje po obilninách, z nich je nejlepší ozimý ječmen, pak pšenice a poté jarní ječmen. Důležité je včas sklidit předplodinu a nejlépe sebrat slámu či ji rozdrtit a kvalitně rozmetat. Pro lepší rozklad slámy je vhodné aplikovat 100–120 l DAMu/ha či jiné dusíkaté hnojivo (močovina, síran amonný aj.). Odebereme půdu pro rozbory na stanovení P, K, Mg, Ca a pH. Výsledky nám pomohou korigovat následné dávky hnojiv.

2) Zpracování půdy a předseťová příprava

Podle výsledků půdních rozborů dohnojíme P, K, Mg, Ca nejlépe na strniště, při přípravě nebo před setím. Půda by měla být zpracována těsně před setím s minimálními ztrátami vody. Oráme půdy lehčí a středně těžké, kde se netvoří hroudy nebo při větším množství posklizňových zbytků. Za sucha je vhodná čerstvá orba 1–2 dny před setím. Bezorebné technologie volíme tam, kde jsou půdy těžké s tvorbou hrud a za sucha. V suchých oblastech, kde musíme šetřit s půdní vláhou, jsou nejlepším řešením strip till technologie. Půda není zpracovávána celoplošně, ale pouze v úzkém pásku. V jedné operaci připravíme seťové lůžko, pohnojíme pod patu a vysejeme osivo. 

Pro všechny technologie platí, že půdu musí zpracovat dostatečně do hloubky, aby řepka vytvořila hluboký kůlový kořen. Důležité je minimalizovat operace připravující půdu před setím. Každý přejezd znamená ztrátu půdní vlhkosti. Na povrchu nesmí zůstat posklizňové zbytky, vytvořit se hroudy a povrch nesmí přeschnout.

3) Odrůdy a osivo

K dispozici je celá řada odrůd, v současnosti především hybridů. Základem by měly být 2–3 nosné odrůdy a k nim si vyzkoušet každoročně 1–2 novinky. Nezatracovat ani linie, které se hodí na horší pozemky a pro standardní technologie pěstování. Pokud je k dispozici insekticidní moření a lze-li očekávat ideální podmínky pro šíření podzimních škůdců, pak ho použít. Insekticidní moření ochrání rostliny v počátečním růstu, stejně se ale zpravidla nevyhneme plošné aplikaci insekticidu. Velmi dobré výsledky máme s použitím stimulátorů na osivo, které jsou levné a prokazatelně zvyšují polní vzcházivost. Za sucha je vhodné použít i přípravky poutající vzdušnou vlhkost a to jak k osivu, tak lépe jako součást obalu osiva. Fungicidní moření snižuje padání klíčních rostlin za vlhka.

4) Setí

Odrůdy vysévat v časovém sledu podle bujnosti. Začínat polotrpasličími odrůdami, liniemi a méně bujnými hybridy. Ke konci agrotechnických termínů vybírat bujné a vitální hybridy. Ve vyšších polohách začínáme se setím od začátku srpna a v nížinách končíme v prvním zářijovém týdnu. Výsevek v agrotechnické lhůtě činí 40–60 semen/m² (bujné odrůdy řidčeji naopak subtilní odrůdy hustěji), řádky nejlépe od 12,5 do 25 cm a hloubka 1–2 cm. V suchých oblastech asi o 10 semen na m² zvýšit výsevky.

5) Regulace zaplevelení

Základem regulace dvouděložných plevelů je preemergentní aplikace zpravidla do 3 dnů po zasetí. Pouze za extrémního sucha, vysokého podílu posklizňových zbytků a hrud na povrchu je lépe volit postemergentní aplikaci, anebo zprvu levné preemergentní ošetření a v případě úspěšného vzejití porostů doladit postemergentně. K dispozici je celá řada herbicidů či herbicidních kombinací. Základem je, aby účinkovaly na svízel a heřmánkovité plevele. Často jsou problémy s brukvovitými plevely (kokoška, penízek, úhorník aj.), kakostem, prlinou violkami, zemědýmem a dalšími. Proto by se účinné látky měly střídat, aby nedocházelo k vyselektování těchto težkohubitelných plevelů v řepce.

Postřik výdrolu obilí ve 2–3 listech graminicidem. V případě bezorebných technologií a při etapovitém vzcházení výdrolu je zpravidla nutné postřik opakovat. Lze kombinovat s insekticidy, nedoporučujeme však s regulátory.

6) Regulace podzimních škůdců

Za sucha sledovat výskyty dřepčíků, které napadají vzcházející řepku. Při silném výskytu aplikovat insekticid na slepo při vzcházení. Pokud jsou pro růst řepky nevhodné podmínky (sucho), je nutné aplikaci opakovat.

Za deštivého podzimu, zvláště na těžkých půdách sledovat výskyty slimáčků. Stačí černá fólie 0,5 na 0,5 m zatížená kameny. Při výskytu aplikovat moluskocidy, zpravidla stačí ošetřit souvratě.

Pokud je teplý průběh počasí sledovat i další podzimní škůdce: pilatku, osenici, zápředníčka a někdy i mšice. Proti osenici jsou nejlepší noční postřiky. Na květilku, která je všudypřítomná a má rozvleklou dobu náletu, je ochrana problematická. Pomůže insekticidní moření povolenými mořidly.

Ochrana proti hrabošům, zvláště na minimalizacích a při větším množství posklizňových zbytků na povrchu. Zbudovat posedy pro káňata. Aplikovat do nor rodenticidy.

Prahy škodlivosti:

Dřepčík olejkový - 1 brouk na 1 m řádku na podzim; 1 larva na 1 rostlinu brzy z jara.

Dřepčíci (Phyllotreta spp.) - Nejsou v ČR dosud stanoveny. Výskyt 1 a více brouků na 1 m řádku ve vzcházejícím porostu je nutno považovat za nebezpečný.

Krytonosec zelný - 2 brouci na 1 m řádku na podzim.

Květilka zelná, osenice polní - Nejsou v ČR dosud stanoveny.

Pilatka řepková - 2 housenice na rostlinu.

Slimáček polní a síťkovaný (Deroceras spp.) - 3 jedinci na 1 past (50×50 cm) na den. Pro plzáka španělského není práh stanoven.

Zápředníček polní - Pro feromonové lapače 10 samců na 1 feromonový lapač za 1 den, pro housenky 5 housenek na rostlinu.

7) Regulace růstu a chorob na podzim

Pokud ke konci září až začátkem října má řepka 4–6 listů, a jsou-li předpoklady optimálního průběhu povětrnostních podmínek (teplé počasí a srážky), je nutné aplikovat regulátory růstu. Jejich pozitivní účinek na habitus rostliny před zimou a na výnos je zcela prokazatelný. Pouze při dlouhotrvajícím suchu, u řídkých a slabých porostů, aplikaci regulátorů vynechat. Dle aktuální potřeby lze regulaci vynechat také u méně bujných hybridů a linií. Regulace polotrpasličích odrůd nebývá efektivní. Naopak jsou-li porosty příliš husté, hrozí vytahovaní srdéčka, pak regulovat vždy. Nejlépe vycházejí azolové regulátory, které v plných dávkách mají i fungicidní účinky na fomu. Pokud růst řepky i nadále pokračuje a hrozí riziko vytahování vzrostného vrcholu, je nutné aplikaci regulátorů opakovat. 

8) Podzimní hnojení

Pokud jsou porosty slabé a nerostou, na chudých půdách, po méně vhodných předplodinách (dvou obilninách), při opožděných výsevech, pak je vhodné aplikovat v září 40–50 kg N/ha. Vybíráme hnojiva s vyšším podílem nitrátu (LAV, LAD aj.). Podzimní aplikace listových hnojiv především s obsahem bóru zlepšuje přezimování. Při pomalém růstu aplikovat stimulátory společně s listovými hnojivy.

Koncem října aplikovat 40–50 kg N/ha na všechny porosty s výjimkou extrémně slabých a nejistých a při vysoké zásobě Nmin v půdě (nad 15–20 ppm). Volit hnojiva s obsahem amonného (nikoliv však síran amonný) a amidického dusíku (nejlépe močovina či její stabilizované formy). Nepoužívat ledky a hnojiva s vyšším obsahem nitrátů. Velmi dobře vychází NPK a v oblastech s deficitem síry hnojiva DASA, Ensin a Sulfammo. Za sucha používat močovinu s inhibitorem ureázy. V tomto termínu aplikovaný dusík prokazatelně zvyšuje výnosy. Čím je zima teplejší, tím je efektivnost tohoto zásahu vyšší.

9) Zimní období a začátek jara

Během teplých zim kořeny řepky přijímají živiny a rostou. K tomu jim stačí 2 °C v půdě. Jejich hmotnost se během zimy zvýší 3× i více. Naopak nadzemní biomasa stagnuje či se vlivem omrznutí mírně sníží. Během zimy je nutné sledovat hraboše a v případě potřeby aplikovat do nor rodenticidy. Před nástupem jara projít v rámci inventarizace porosty a odebrat půdní vzorky na stanovení obsahu Nmin. Obsah dusíku v kg/ha zjistíme pokud Nmin (0-30 cm) vynásobíme koeficientem 4,5. Na základě tohoto obsahu dusíku upravíme celkovou dávku. Pokud však hodnoty Nmin jsou pod 10 mg/ kg (tj. pod 45 kg N/ha) považujeme tento obsah za nízký a celkovou dávku nesnižujeme.

10) Jarní hnojení

Celková dávka dusíku u výnosově nadějných porostů by měla na jaře činit 180–220 kg N/ha. U hustých (nad 60 rostlin/m2 ) a slabších porostů cílíme na 130–160 kg N/ha.

Regenerační 1a. dávku dusíku (objevení bílých kořínků) upravit dle Nmin, jinak paušálně 60 kg N/ha (+ síra) jakmile to legislativa a povětrnostní podmínky dovolí. Platí zásada čím dříve tím lépe. Využít ranních mrazíků pro eliminaci kolejí. Při časném otevření jara (únor) aplikovat hnojiva DASA či močovinu, při pozdějším jaru (2. pol. března) volit hnojiva s vyšším podílem nitrátů (ledky). Lze také využít močoviny s inhibitory nitrifikace k jednorázovým aplikacím (150–160 kg N/ha) nebo močoviny s inhibitory ureázy rozdělit do dvou dávek (např. 110 kg N/ha + 75 kg N/ha).

Regenerační 1b. dávka dusíku (regenerace srdéčka) paušálně 60 kg N/ha v LAV, LAD, Sulfan apod. Pokud nemrzne lze DAM i SAM. V rámci regeneračních dávek (1a či 1b) dodáme společně s dusíkem asi 30–40 kg síry na hektar v hnojivech jako je DASA, Ensin, Sulfammo, Sulfan, apod. Deficity síry jsou především na lehčích půdách a ve vyšších polohách. Sírany se snadno vyplavují podobně jako nitráty.

Produkční 2. dávka dusíku (při plné obnově zeleně v růžici) 60 kg N/ha v DAM či SAM. Hnojivo SAM méně pálí. Často společně s prvním insekticidem, ale lepší je DAM či SAM aplikovat odděleně pomocí damových trysek. První insekticid pak aplikovat běžnými tryskami společně se stimulátorem event. listovým hnojivem.

Začátkem prodlužování odebrat rostliny pro listové analýzy (ARR) na stanovení obsahu N, P, K, Ca, Mg, S a B. Výsledky využít na dohnojení makroprvků a doplnění mikroelementů v listových hnojivech. Na jaře vždy dodat jednou nebo lépe dvakrát bór. 

Do počátku kvetení by mělo být naaplikováno 300–500 g B/ha. Velmi často chybí také síra a draslík. Levným a účinným opatřením je rozpustit ve 200 litrech postřikové jíchy 10 kg močoviny, 5 kg hořké soli a přidat 150–300 g bóru. Výborné výsledky mají listová hnojiva v případě poškození či nefunkčnosti kořenového systému (mrazové škody, zamokření, komplex chorob apod.) a na chudších a méně úrodných půdách.

Kvalitativní 3. dávka dusíku (zelené až žluté poupě) 30 kg N/ha v LAV. Velmi dobré výsledky máme v této fázi s LV. Výborně vycházejí aplikace LovoCanu či roztoku močoviny do květu. LovoCan nemíchat s jinými přípravky zvláště fungicidy (sráží se).

11) Regulace jarních škůdců a případně plevelů

Opravný herbicidní postřik aplikovat co nejdříve, než listy řepky překryjí plevele. Počkat ale na teploty 10 °C a více. Neaplikovat pokud v noci mrzne a nekombinovat s regulátory.

Stonkoví krytonosci (řepkový a čtyřzubý) nalétávají do porostu někdy již v únoru. Při prvním oteplení dát žluté Mörickeho misky nebo lepicí pásky do porostu. K hromadnému přeletu do porostů řepky dochází při teplotách vzduchu nad 12 °C (krytonosec řepkový) resp. nad 14 °C. (krytonosec čtyřzubý). Aplikace musí být provedena před kladením vajíček samičkami krytonosců. Ke kladení vajíček dochází podle průběhu teplot za 7–10 dnů po prvním hromadném náletu brouků do porostů.

Prahy škodlivosti:

krytonosec řepkový - 3 brouci v průměru na jednu misku nebo lepovou desku a jeden den.

krytonosec čtyřzubý - 3 brouci na optický lapák a den.

- slabý výskyt a předpoklad chladu = aplikovat pyretroidy

- silný výskyt a předpoklad oteplení = aplikovat silnější a systemicky působící insekticidy

Blýskáček řepkový nejvíce škodí za chladného počasí a před otevřením prvních květů. Pro signalizaci výskytu blýskáčka lze vedle sklepávání vrcholů, použít i entomologické smýkadlo. V případě Mörickeho misek je nutné jejich umístění ve výšce vrcholového květenství.

Prahy škodlivosti:

1 a více brouků/rostlinu (velmi brzy, poupata ještě uzavřená, BBCH 51)

3 a více brouků/rostlinu (krátce před květem, BBCH 55–57)

3 a více brouků/rostlinu (na začátku květu až konec květu, BBCH 59–69)

Postřik na blýskáčka před kvetením lze společně v tank mixu s fungicidy a listovou výživou (dle výsledků ARR) či stimulátory.

Šešuloví škůdci (krytonosec šešulový a bejlomorka kapustová) nalétávají do porostu ještě před kvetením. V době květu nepoužívat tank mixy a zvolit insekticidy šetrné ke včelám (viz. Omezení přípravků na ochranu rostlin). V posledních letech jejich škodlivost, vzhledem k rozšíření bezorebných způsobů zpracování půdy, stále narůstá.

Prahy škodlivosti:

krytonosec šešulový - 1 brouk na rostlinu v období od žlutého poupěte do konce květu (BBCH 59–69).

bejlomorka kapustová - 1 samička na 4 květenství.

Mšice napadají vrcholová květenství řepky většinou při suchém a teplém průběhu počasí. Jejich výskyt zpravidla není tak velký, aby to vyžadovalo ošetření.

Prahy škodlivosti:

Mšice zelná - 10 % napadených rostlin (v období před květem a v době květu, do fáze BBCH 69).

12) Regulace růstu na jaře

Na jaře regulovat jen silné porosty. Nesmí však být dlouhotrvající sucho, zima a stresované rostliny. Nízké teploty nebo dokonce mrazy při a po aplikaci, účinek růstových regulátorů zvyšují. Může následně dojít až k nežádoucímu zkrácení větví, výšky porostu a snížení výnosu. Pokud jsou rostliny silné, v intenzivním růstu a bez stresu, lze aplikaci růstových regulátorů jednoznačně doporučit. Nejste-li si aplikací regulátorů zcela jisti, pak lze azoly kombinovat s koloidním transportérem, anebo snížit dávku azolu o 30 % a přidat 10 kg močoviny do postřikové jíchy (nově nám vychází přidat i bór). Obě tyto kombinace jsou pro rostliny šetrnější a pozvolněji působící. Včasnou aplikací při 10–15 cm si můžeme zvýšit počet větví (průměrně o 1 větev na rostlinu). Při výšce 25–35 cm zkrátíme o 10–15 cm porost. Regulátory nemíchat s DAM (SAM), a nejlépe zachovat od nich odstup 3–5 dnů.

13) Regulace chorob na jaře

Škodlivost chorob stále narůstá a to i přes suché roky. Před sklizní máme až 80 % kořenů nemocných a po sklizni většinou suchá strniště. Vedle bílé hniloby - hlízenky (Sclerotinia sclerotiorum) velké škody působí verticiliové vadnutí (Verticillium dahliae a Verticillium longisporum), fomové černání stonku (Phoma lingam) a šedá plísňovitost brukvovitých (Botrytis cinerea). Lokálně začínají být problémy s nádorovitostí kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Méně významné jsou zatím padlí brukvovitých (Erysiphe cruciferarum) a černě (Alternaria spp.), které se zpravidla neošetřují. Stejně tak menšího významu je listová skvrnitost (Cylindrosporium concentricum), jejíž význam však narůstá s teplými zimami.

Úspěšné a jednoznačné řešení jak ozdravit kořenový systém zatím není. Řešením je brzká aplikace (s termínem ošetření na stonkové krytonosce) fungicidů, biofungicidů či dusíkatého vápna. Standardně však používáme fungicidy (strobiluriny, karboxamidy, azoly či kombinace) v době od začátku kvetení až do plného květu. Aplikace fungicidů v době odkvétání je už málo účinná. Zpravidla vystačíme s jedním fungicidem. Pokud však je konec dubna a květen deštivý, je nutné aplikaci opakovat (tj. začátek květu a pak plný květ). Ukazatelem může být i délka kvetení. Pokud řepka kvete 5–6 týdnů, budou potřeba dva fungicidy. Naopak jeli kvetení krátké 2–3 týdny, postačí jeden a často i levnější fungicid. Pro optimální účinnost fungicidů je vhodné zvýšit dávku vody na 350–600 l/ha nebo použít supersmáčedla. Pro signalizaci bílé hniloby lze odebírat opadlé korunní plátky u jarní řepky seté na podzim či časně kvetoucích odrůd ozimé řepky a následně je kultivovat na agaru (petal test).

Prahy škodlivosti:

Bílá hniloba - při splnění optimálních podmínek pro vývoj a růst patogenu (vlhké počasí a přilepení korunních plátků na listy), při vyšší kontaminaci květních plátků než 20 % nebo při splnění obou faktorů současně. 

14) Předsklizňová opatření

Při polehnutí, riziku pukání šešulí (škody po krupobití), poškození šešulí od škůdců aplikovat lepidla ve 300–400 l vody na ha v termínu 3–4 týdny před sklizní. Účinek mají částečně i na černě a padlí. Při defektech (zmlazení, plevele), na intenzivní a husté porosty aplikovat předsklizňové regulátory dle aktuálního výběru. Dodržet předepsané termíny aplikace před sklizní. Pozor na riziko podtržení porostu, které vede ke snížení HTS a výnosu. 

Stojící či přilehlé porosty s předpokladem průměrných výnosů, bez plevelů a poškození od šešulových škůdců předsklizňově neregulovat.

15) Sklizeň

Sklizeň zahájit při vlhkosti semen 8–10 %. Přímá sklizeň mlátičkou s úpravami (prodloužený vál, aktivní dělič aj.). Vhodné současně drtit slámu a pole nepodmítat či jen mělce. Při hlubším zapravení než 5 cm riziko vzniku dormance semen. Řepka se pak stane zaplevelující plodinou v celém osevním postupu. Vzešlý výdrol řepky je cenným zeleným hnojením, které je však nutné zapravit do půdy před vzejitím nových osevů.

Pozn.: Prahy škodlivosti převzaty z Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ na https://eagri.cz