Bezpečné pěstování
Erik Fyrwald, Syngenta Global
Překlad: Hana Vargová, Syngenta CZ
Na 7. června připadá Světový den bezpečnosti potravin. Možná se ptáte, proč si toto téma připomínáme? Každý rok onemocní chorobami, které jsou přenášené potravinami zhruba 600 milionů lidí na světě. Tři miliony lidí, podle odhadu umírá na nemoci způsobené nebezpečným jídlem nebo vodou.
Tato hrozná statistika se dotýká všech částí světa, i když nejhorší situace je v regionech, jako subsaharská Afrika a jižní Asie, kde jsou omezené možnosti chlazení a dalších moderních technologií na uchovávání potravin. Přestože v některých regionech došlo od 80. let k výraznému zlepšení, problém je stále obrovský a naléhavý.
Nebezpečí během zásobování potravinami se může objevit v jakékoli fázi procesu z farmy na vidličku. Mnohé z nich se týkají přípravy jídla a je na kuchařích, aby učinili všechna dostupná opatření, aby udrželi svou kuchyň čistou a bezpečnou. Méně se ví o tom, co lze udělat pro zajištění bezpečnosti potravin dříve, na úplném začátku procesu výroby v zemědělských a výrobních podnicích.
Bezpečné zásobování potravinami začíná řádnými zemědělskými postupy, které zahrnují ochranu plodin před kontaminací patogenními mikroorganismy a potenciálními toxiny.
Agronomové hrají velkou roli
Díky úspěšnému výzkumu a vývoji v posledních desetiletích mají zemědělci v rukách řadu produktů na ochranu rostlin, které představují pečlivě přizpůsobené nástroje pro produkci bezpečných a zdravých plodin. Příkladem je fusarium, běžná houba, která může produkovat smrtící mykotoxiny v pšenici, kukuřici a ječmeni. Nedávno vyvinuté širokospektrální fungicidy se nyní používají k zabránění šíření plísní v těchto plodinách. Tyto látky hrají aktivní roli v ochraně zdraví spotřebitelů a navíc šetří zrna, která by musela být díky infekci zničená.
V minulosti se pesticidy, herbicidy a fungicidy považovaly za přípravky, které ohrožují bezpečnost potravin a vody. Inovace v přípravcích na ochranu plodin však od doby, kdy Rachel Carsonová ve své klíčové knize Tiché jaro, z roku 1962 upozornila na riziko, které představují, prošla dlouhou cestu.
Dnešní přípravky na ochranu plodin se vyvíjejí s ohledem na lidské zdraví a životní prostředí. Během posledních šedesáti let se tyto produkty staly cílenějšími a účinnějšími a aplikují se mnohem šetrněji.
Od 50. let 20. století dosáhl agronomický sektor snížení průměrné aplikační dávky účinných látek na hektar o pozoruhodných 95%.
Graf: Průměrné aplikační dávky účinné látky v průběhu času
Další inovace vedly k tomu, že se výnosy ze zemědělské půdy více než ztrojnásobily. Opatření, která mají zajistit větší bezpečnost potravin, posílil Codex Alimentarius, otevřený a průhledný systém mezinárodních norem zřízený v roce 1963. Jeho účelem byla ochrana zdraví spotřebitelů a podpora spravedlivých postupů v obchodu s potravinami.
S respektem ke zdraví a životnímu prostředí
Poměrně hodně dnešních přípravků na ochranu rostlin se získává z přírodních zdrojů nebo se tak přísně a důkladně testují, že jsou považovány za vhodné pro použití v tradičních postupech. To znamená, že se běžně používají i na farmách, které se specializují na pěstování ekologických produktů. Zemědělci po celém světě dnes spoléhají na řadu účinných látek, aby zvýšili produktivitu svých farem a jejich plodiny byly bezpečné pro konzumaci.
Ti z nás, kteří pracují v oblasti zemědělské vědy, dobře víme, že tyto pokroky nejsou vždy oceněny. Spousta lidí si přeje, aby insekticidy a fungicidy nebyly součástí globálního potravinového systému. V určitém směru je chápu. Ale viděl jsem na vlastní oči ztráty způsobené škůdci a dopad zničené úrody na zemědělce a jejich rodiny. Devastace způsobená letos rojem kobylek v Africe a Asii je jen jedním z mnoha příkladů.
Problém změny klimatu
Potřeba účinných přípravků na ochranu rostlin neustále roste, protože rostoucí globální teploty rozšířily škálu mnoha škůdců a plísní. Minulé léto se mi svěřil farmář v Nizozemsku, že na svých polích objevil hmyz, který nikdy před tím neviděl. Náš tým to prozkoumal a zjistil, že se jedná o škůdce tuta absoluta, horskou mušku, která žije v Brazílii. Její larvy prožírají chodbičky v listech. V důsledku teplejších zim se tento hmyz stává problémem i v severních oblastech.
Foto: Tuta absoluta na rajčatovém listu.
Jedním z našich cílů, jako průmyslového odvětví je poskytnout zemědělcům bezpečné a kvalitní prostředky, které udrží takové hrozby na uzdě.
V makroskopickém měřítku představují pokroky v zemědělství jednoznačně důležitou součást řešení problémů způsobených změnou klimatu.
Nejnovější produkty na ochranu plodin se zabývají změnou klimatu přímo, umožňují totiž zemědělcům produkovat více potravin na jednotku půdy, než kdykoli předtím v historii zemědělství.
To je rozhodující, pokud chceme zastavit rozšiřování lidské činnosti do oblastí, jako je např. amazonský deštný prales. Tyto vzácné oblasti slouží přecejen lidstvu lépe jako úložiště kyslíku a zachování biologické rozmanitosti než jako kukuřičné pole.
Zajištění bezpečnosti potravin je jedním z mnoha sociálních a environmentálních cílů, na které se v Syngentě snažíme dosáhnout. Jsem velmi hrdý na naše zaměstnance za to, že vytváříme řešení na ochranu plodin, která pomáhají bezpečně nasytit lidstvo a zároveň chránit životní prostředí.
A tak jsem pojal letošní Světový den bezpečnosti potravin jako výzvu a odhodlání, že v souvislosti s globální pandemií a mnoha dalšími výzvami, musíme v našem úsilí o ochranu lidí a planety pokračovat pořád dál.
Erik Fyrwald, Syngenta Global
