Virus žluté zakrslosti ječmene

Aktuality
Detail napadených rostlin
Detail napadených rostlin

Virus žluté zakrslosti ječmene

 

Virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV) je v současnosti jeden z nejčastějších virových onemocnění ječmene. S jeho přítomností se setkáváme téměř ve všech oblastech, ve kterých se pěstují obilniny. Projevy onemocnění a poškození porostů se pravidelně objevují s větší či menší mírou intenzity, která závisí na rozvoji populace jeho vektoru – přenašeče. Původ onemocnění sahá do travnatých oblastí Severní Ameriky, ačkoli viru se dobře daří a je virulentnější v exotických trávách (tropických oblastí) a kulturních obilovinách.

První zmínky o virové zakrslosti ječmene jako o vážné chorob pocházejí již z roku 1890. V tomto roce byla přítomnost BYDV masivně popsána na plochách ovsa, kde dosáhla epidemických rozměrů. Postižený byl celý středozápad USA. Vektor onemocnění mšice Schizaphis graminum (Aphididae) byla dovezena do Spojených států z Anglie a její přítomnost výrazně zvýšila dynamiku onemocnění a výskyt ve Spojených státech. Po tomto období následovaly vlny dalších epidemií a choroba se díky šíření vektoru, zemědělské praxi a pěstováním obilnin rozšířila téměř po celém území Spojených států. Plochy ovsa však nebyly jedinými, na nichž byl výskyt žluté zakrslosti ječmene zaznamenán. Již brzy byla popisována přítomnost onemocnění s charakteristickými symptomy i na porostech pšenice, žita a ječmene.

Popis onemocnění a zejména charakteristika původce onemocnění, tedy virus, byl však popsán až v roce 1951, kdy Oswald & Houston jako první popsali původce onemocnění, a tím položili základ pro následující studie žluté zakrslosti ječmene jako virového onemocnění.

V současnosti je onemocnění celosvětově rozšířeno a přítomno ve všech oblastech pěstování obilovin a způsobuje větší či menší ekonomické ztráty.

Původce, přenašeči a způsobené ztráty

Původcem onemocnění žluté zakrslosti ječmene je skupina virů z čeledi Luteoviridae. Tato čeleď zahrnuje druhy, které se celosvětově podílejí na největších ekonomických ztrátách při pěstování obilovin. Ztráty způsobené onemocněním se podle statistických údajů mohou pohybovat na úrovni od 10 % do 80 %. Čeled Luteovirů zahrnuje původce žluté zakrslosti ječmene, žluté zakrslosti obilovin či žluté zakrslosti kukuřice.

Tato onemocnění přenáší více než 25 druhů mšic. V mírném klimatickém podnebí, kam patří i oblast střední Evropy, jsou virová onemocnění na obilninách nejčastěji přenášena mšicí ovesnou Sitobion avenae, mšicí střemchovou Rhopalosiphum padi a mšicí travní Metopolophium dirhodum. Široký je však i okruh hostitelských rostlin a přítomnost Luteovirů je detekovatelná na více než 150 druzích rostlin čeledi Lipnicovitých Poaceae. Pěstitelé však nejčastěji zaměřují svou pozornost na obilniny jako pšenice, ječmen, oves, žito a kukuřice.

Onemocnění žluté zakrslosti ječmene je díky relativně širokému spektru hostitelů, projevu symptomů původce a vývojovému cyklu původce náročné zvládnout a samotný management onemocnění výrazně závisí na lokalitě a klimatických podmínkách na dané lokalitě.

Projevy BYDV

Porosty a jednotlivé rostliny jsou při prvních příznacích onemocnění charakteristické celkovým zpomalením růstu a vývoje. Délka internodia je redukována, rostliny jsou výrazně nižší. V extrémních případech dochází k nevyklasení, redukci klasu či sterilitě. Snižuje se hmotnost pletiv, rostliny méně odnožují, zpomalen je prodlužovací růst. Redukován je často i kořenový systém rostlin. Přidruženým a dobře viditelným znakem je barevná změna listů rostlin, žloutnutí listů – chloróza. V pletivech postižených listů rostlin se kumulují rozpustné cukry, klesá koncentrace dusíku, vápníku a hořčíku. Rostliny jsou slabé, výrazně klesá fotosyntetická činnost, a to až na polovinu celkového výkonu, rostliny výrazně neprospívají. Barevná změna je přítomna na nejstarších listech. Barevné změny nastávají nejčastěji do tří týdnů po infekci. Onemocnění se může projevit i tuhými a vzpřímenými listy. Tyto viditelné projevy onemocnění jsou dobře pozorovatelné hlavně při vyšších teplotách nad 25 °C. Při nižších teplotách jsou symptomy onemocnění často maskovány. Nízké teploty celkově zpomalují progres onemocnění i samotné příznaky onemocnění. Infekce rostlin je možná v podstatě během celého růstu, poškození rostlin a ztráty na úrodě jsou výraznější při podzimních infekcích porostů. Výraznost jednotlivých symptomů však může být ovlivněna i genotypem, věkem a fyziologickým stavem hostitelské rostliny, jakož i kmenem viru.

Přenos BYDV

Virus žluté zakrslosti ječmene se nepřenáší mechanicky a jeho přenos je vázán na vektor. Mšice – vektory – získají virus sáním přímo na infikovaných rostlinách. Po nasátí rostlinných šťáv spolu s virovými částicemi jsou tyto po krátkou dobu přítomny v trávicím traktu a slinách mšic a až po uplynutí krátkého časového úseku v těle vektoru je možný jejich přenos při dalším sání na nové rostliny. Virus v těle vektoru přetrvává krátké latentní období, nemnoží se však a nepřenáší se na nové pokolení mšic. Jedná se o tzv. perzistentní, cirkulační přenos. Protože virus přetrvává ve mšici během časového období, jedna mšice přenášející virus ho může šířit na mnoho rostlin a na delší vzdálenosti, pokud se pohybuje a krmí. Zdroje infekce v plodině tedy mohou být buď lokální, nebo ve velké vzdálenosti od zasaženého obilného pole nebo travního porostu.

Opatření proti viru BYDV

Pochopení způsobu přetrvávání a šíření onemocnění je základem pro vypracování vhodného plánu managementu onemocnění. Management onemocnění často začíná identifikací symptomů, takže preventivní opatření mohou být přijata následující sezónu, protože když se symptomy objeví, je obvykle příliš pozdě na zvládnutí viru. Klíčovou roli hraje signalizace sledováním výskytu vektorů onemocnění a management regulace infikovaných porostů kulturních a divoce rostoucích hostitelských druhů žluté zakrslosti ječmene.

Detail napadených rostlin

Zdroj:

D'Arcy, C.J. and L.L. Domier. 2000. Barley yellow dwarf. The Plant Health Instructor. DOI: 10.1094/PHI-I-2000-1103-01, Updated 2005.

Walls, J., Rajote, E., Rosa, C. 2019. The Past, Present, and Future of Barley Yellow Dwarf Management .Agriculture 2019, 9(1), 23; https://doi.org/10.3390/agriculture9010023

https://www.dpvweb.net/dpv/showdpv/?dpvno=32