Jak na jaře efektivně ošetřit ozimé obilniny proti plevelům

Téměř všechny plochy ozimých ječmenů a žit a většina ploch ozimých pšenic jsou herbicidně ošetřeny na podzim. Hlavním důvodem velké obliby podzimního herbicidního ošetření je poměrně vysoká účinnost půdních herbicidů, a to zejména ve vlhčích (vyšších) oblastech, či letech. V sušších oblastech nebo letech však nemusí být některé plevele, zejména ty vzcházející z větších hloubek, dostatečně potlačeny. Nejčastěji dochází ke snížení až selhání účinnosti na svízel přítulu, chrpu polní, zemědým lékařský, méně často na heřmánkovité plevele či mák vlčí. Také některé trávovité plevele, především sveřep jalový, je obtížné na podzim dostatečně potlačit, zejména pokud je ošetření provedeno později (při nižších teplotách). Vedle toho je třeba na pozemcích s vyšší intenzitou zaplevelení vytrvalými plevely počítat s jejich regenerací a intenzivním vzcházením v průběhu jara. Řidší nebo pozdě seté porosty pšenic mohou být na jaře zaplevelovány také jarními plevelnými druhy, které se běžně v ozimých plodinách neuplatňují. Jedná se především o oves hluchý, ježatku kuří nohu, opletku obecnou, či konopici polní.

V letošním roce dojde k zákazu používání herbicidů obsahující flufenacet, které měly v podzimním období u pěstitelů velkou oblibu, zejména pro jejich vysokou účinnost na trávovité plevele. Ve velmi blízké budoucnosti lze navíc očekávat další restrikce půdních herbicidů, což povede k tomu, že účinnost podzimního herbicidního ošetření bude ještě více ovlivněna půdními a vláhovými podmínkami. Řada pěstitelů může vzniklou situaci vyhodnotit tak, že bude více preferovat jarní herbicidní ošetření. Efektivita jarního herbicidního ošetření je však silně závislá na mnoha faktorech, které boudou níže podrobněji popsány.

Jaké herbicidy jsou na jaře k dispozici

Pro jarní herbicidní ošetření ozimých obilnin je k dispozici sice relativně velké množství herbicidů, z hlediska mechanismů účinku je však lze zařadit pouze do několika skupin. Nejčastěji se používají ALS inhibitory (HRAC 2), které jsou často kombinují s růstovými herbicidy (HRAC 4). Proti trávovitým plevelům se používají také inhibitory ACCasy (HRAC 1). Jiné mechanismy účinku jsou na jaře využívány jen výjimečně: chlorotoluron (HRAC 5), carfentrazone (HRAC14), diflufenican (HRAC12), protože vykazují nižší účinnost ve vyšších růstových fázích plevelů.

Riziko vývoje rezistentních populací

U herbicidu inhibujících ALS dochází velmi snadno k vývoji rezistence, zejména u trávovitých plevelů, které mají poměrně vysokou reprodukční schopnost a tvoří poměrně mnoho degradačních enzymů, u kterých dochází relativně snadno k mutacím, podobně jako na samotném enzymu ALS. V ČR je v současnosti nejčastějším rezistentním plevelem chundelka metlice. Odhaduje se, že více než polovina ploch zaplevelených tímto plevelem vykazuje určitý stupeň rezistence, případně sníženou citlivost k ALS inhibitorům. Rezistentní populace chundelky metlice se však daří díky masovému využívání půdních (podzimních) herbicidů a jejich střídání poměrně efektivně eliminovat. Naopak začínají narůstat problémy s jinými trávovitými plevely, zejména s populacemi sveřepu jalového rezistentními k ALS inhibitorům.

Vliv počasí na účinnost herbicidů

Většina herbicidů používaných v obilninách na jaře vyžaduje pro dosažení potřebné účinnosti určité minimální teploty. Nižší požadavky na teplotu mají sulfonylmočoviny (minimální potřebná teplota bývá okolo 5 °C). Naopak při vyšších teplotách (nad 20 °C) může u některých sulfonylmočovin docházet ke snížení účinnosti. Listové graminicidy a růstové herbicidy vyžadují pro dosažení dostatečné účinnosti vyšší teploty (minimální potřebná teplota bývá okolo 10 °C), přičemž jsou obvykle tolerantnější k vyšším teplotám (nad 25 °C). Požadavky na minimální teplotu se však liší i mezi jednotlivými účinnými látkami (Obr. 1) a při výběru herbicidu, resp. termínu jeho aplikace je třeba tyto požadavky respektovat, což může být problém u některých kombinovaných přípravků. Obecně platí, že ošetření je vhodné provést až několik (3-5) dní po dosažení minimální potřebné teploty konkrétního herbicidu. Následné ochlazení obvykle nezpůsobí selhání účinnosti, pouze dojde k jejímu zpomalení (platí především u ALS inhibitorů). Výrazné výkyvy v teplotách (střídání krátkých, ale extrémně chladných period s vysokými teplotami) však mohou negativně ovlivňovat účinnost růstových nebo kombinovaných herbicidů. Vedle toho mohou přízemní mrazíky, krátce po aplikaci snížit selektivitu takovýchto herbicidů nebo TM kombinací. Nejcitlivější jsou kombinace růstových herbicidů s graminicidně působícím ALS inhibitorem.

Vedle teploty mají na účinnost na jaře aplikovaných herbicidů významný vliv také vláhové podmínky v předjaří a během jara. Na suché počasí na přelomu března a dubna reagují plevele tvorbou silnějších bariér na povrchu listů a jejich metabolismus se zpomaluje. Účinnost herbicidního ošetření bývá v takovýchto podmínkách výrazně nižší, zejména pokud nebyl použit vhodný adjuvant (viz níže). Naopak za vlhka nebo při extrémně nízkých teplotách mohou agresivní adjuvanty snižovat selektivitu některých herbicidů, zejména těch s graminicidním účinkem (Obr. 2).

Vedle vláhových podmínek v době aplikace mohou významně ovlivnit celkovou účinnost jarního herbicidního ošetření také srážky v průběhu května. Sucho (nedostatek srážek v kombinaci s vysokými teplotami) v tomto období sice negativně ovlivní výnosové parametry plodiny, ale z pohledu regulačního efektu na plevele působí pozitivně. Kritické období z hlediska finální účinnosti listových herbicidů totiž nastává cca 3-4 týdny po aplikaci, a to zejména u plevelů, které jsou k herbicidům odolnější. Jako příklad lze uvést sveřep jalový nebo mák vlčí. V Případě květnových přísušků bývají tyto plevele velmi dobře potlačeny, a to i méně účinnými herbicidy. Plevele mohou být v takových situacích herbicidem pouze retardovány, nicméně konkurenčně zvýhodněná obilnina je zastíní (sníží se intenzita fotosyntézy) a nedostatečná tvorba kořenového systému v kombinaci s nedostatkem vody v půdě způsobí jejich rychlé odumírání. Naopak intenzivní srážky v průběhu května mohou vést k regeneraci poškozených plevelů, které zejména v řidších porostech pokračují v růstu a následně se reprodukují.

Růstová fáze plevelů a jejich konkurenční působení

Přes výše uvedené teplotní požadavky, je třeba jarní herbicidní ošetření provést co nejdříve a to zejména, pokud nebyly plevele na podzim herbicidem vůbec zasaženy (Obr. 3). S rostoucí růstovou fází plevelů totiž účinnost řady herbicidů na většinu plevelů klesá, často rychleji než se zvyšuje jejich účinnost v důsledku stoupající teploty. Vyčkávat s ošetřením je vhodné pouze v případě výskytů vytrvalých dvouděložných plevelů (především pcháče rolního) nebo pokud byl plevel na podzim herbicidem zasažen a na jaře došlo k jeho regeneraci (časté u svízele přítuly).

Důležitost formulace herbicidu a vliv adjuvantů

Účinnost i selektivitu herbicidu velmi významně ovlivňuje také jeho formulace. Herbicidy obsahující stejnou účinnou látku se proto mohou výrazně odlišovat v účinnosti i selektivitě, což se nejvíce projeví v případě extrémních aplikačních podmínek (sucho, nízké teploty, přerostlé plevele atd.). Vyšší účinnost vykazují obvykle herbicidy formulované jako emulzní koncentráty (EC) nebo olejové disperze (OD), vždy však záleží na konkrétních koformulantech a jejich vzájemné kompatibilitě. Společnost Syngenta patří v této oblasti k lídrům a většina jejich herbicidů má špičkové formulace, které zajišťují maximální účinnost a vysokou selektivitu v širokém spektru povětrnostních podmínek.

Herbicidní formulce s menší penetrační schopností (prášky a granuláty) je třeba, zejména za sucha, aplikovat s vhodným adjuvantem. Kombinace s externími adjuvanty (tank-mixy) jsou vhodné také u jiných formulací herbicidů, zejména pokud jejich dávky nepřesahuje 0,50 L/ha. V takovém případě bývá obvykle množství koformulantů/adjuvantů obsažených v herbicidu nedostatečné. Velmi dobrou penetrační schopnost mají především olejové adjuvanty (Obr. 4), které však mohou v určitých situacích snižovat selektivitu některých herbicidů. K tomu nejčastěji dochází, pokud jsou použity v nevhodných povětrnostních podmínkách (po intenzivních srážkách) nebo v citlivé růstové fázi plodiny (sloupkování).

Význam účinné látky pinoxaden

Možnosti herbicidní regulace trávovitých plevelů na jaře jsou fakticky omezeny pouze na dvě skupiny herbicidů (inhibitory ALS a ACCasy). Jak již bylo uvedeno, použití ALS inhibitorů se v současnosti na řadě pozemků nedoporučuje, kvůli výskytu rezistentních populací chundelky k těmto látkám. Jedinou možnosti, jak zasáhnout takovéto populace je využití inhibitorů ACCasy, z nichž jsou v ČR registrovány pouze fenoxaprop a pinoxaden. K fenoxapropu, jakožto straší účinné látce, se však již také začínají vytvářet rezistentní populace, navíc selektivita této účinné látky k obilninám je nižší, a proto herbicidy obsahující fenoxaprop obvykle obsahují safener.

Zavedením herbicidu Axial (pinoxaden) proto znamenalo významný posun v jarní regulaci trávovitých plevelů, především psárky polní, chundelky metlice (Graf 1) a ovsa hluchého. Přestože pinoxaden blokuje stejný enzym jako fenoxaprop, tak křížová rezistence k oběma látkám obvykle nevzniká současně. Proto jsou rezistentní populace chundelky metlice k pinoxadenu zatím v ČR poměrně vzácné. Herbicid Axial Plus také obsahuje efektivní koformulanty, které pomáhají penetraci pinoxadenu přes bariery na povrchu listů (trichomy a vosky), takže vykazuje vysokou účinnost i za sucha, či na přerostlejší plevele (obvykle až do počátku sloupkování). Určitou nevýhodou všech inhibitorů ACCasy, včetně pinoxadenu je riziko antagonistického působení s jinými herbicidy, které je vyšší zejména za sucha, kdy může být graminicidní účinnost snížena. Tank-mix kombinace herbicidu Axial Plus s jinými herbicidy se proto příliš nedoporučují, což však komplikuje komplexní regulaci plevelů, kterou nelze provést jedním ošetřením. Doporučovaná týdenní prodleva mezi ošetřením proti trávovitým a dvouděložným plevelům není ideální jak z organizačního, tak finančního hlediska.

Výše uvedený problém se podařilo vyřešit dlouhodobým testováním kombinačních parterů a následně vytvořením kombinovaného herbicidu Axial One, který mimo pinoxadenu, obsahuje florasulam. EC formulace tohoto přípravku dává vysoké předpoklady pro efektivní synergické působení obou látek i v horších vláhových podmínkách, bez rizika selhání graminicidní účinnosti. Pro zasažení širšího spektra dvouděložných plevelů, je však vhodné tento přípravek aplikovat společně s metsulfuronem (prodejní balíček Axial One Answer Pack).

Nejlepším příkladem synergického působení je však herbicid Avoxa, který velmi efektivně kombinuje dvě graminicidní látky (pinoxaden a pyroxulam). Výsledkem je velmi vysoká účinnost na široké spektrum trávovitých druhů, včetně sveřepu jalového (Obr. 5), který je ostatními registrovanými herbicidy potlačován jen velmi obtížně. Přestože ani herbicid Avoxa nedokáže obvykle sveřep zcela potlačit, jedná se v současnosti o nejúčinnější herbicid na tento plevel na trhu (Graf 2). Další bonusem tohoto kombinovaného herbicidu je jeho anti-rezistentní potenciál, kdy při jeho použití je nižší riziko vývoje rezistence. V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout také to, že herbicid Avoxa působí na mnohé dvouděložné plevele, takže na pozemcích s nižší intenzitou zaplevelení dvouděložnými plevely, může dostatečně potlačit i tyto plevele.

Přestože, je pinoxaden klíčovou účinnou látkou pro regulaci trávovitých plevelů, jeho dlouhodobá udržitelnost je závislá na jeho správném používání. Jeho nadužívání, ke kterému by mohlo dojít v důsledku zavedení generických, levnějších, ale také méně vhodně naformulovaných herbicidů obsahující pinoxaden, by mohlo velmi rychle vést k vývoji rezistence k této účinné látce. V západní Evropě jsou již rezistentní populace psárky polní k pinoxadenu celkem běžné, V případě že by se podobně vyvinula rezistence také u chundelky metlice, ztratili bychom důležitou „záchranou brzdu“ při regulaci tohoto významného trávovitého plevele.

Nároky vybraných účinných látek ALS inhibitorů a růstových herbicidů na teplotu při aplikaci

Poškození ozimé pšenice (vpravo) způsobené herbicidním ošetřením kombinovaným přípravkem (růstový herbicid a dva ALS inhibitory – jeden s graminicidním účinkem); krátce po ošetření došlo k poměrně silným nočním mrazíkům (minimální noční teplota -7 °C).

Optimální růstová fáze plevelů pro jarní herbicidní ošetření v situaci, kdy nebyly plevele potlačeny v podzimním období.

Působení adjuvantů na povrchu listu

Působení herbicidu Avoxa na sveřep jalový (4 týdny po aplikaci)

Graf 1: Porovnání účinnosti herbicidů používaných na jaře proti chundelce metlici; jedná se o data z maloparcelních pokusů z let 2015-2024; testovány byly různé populace včetně rezistentních; tmavá část sloupce udává zaznamenaný rozsah účinnosti a černá čára v tomto sloupci označuje průměrnou účinnost

Graf 2: Porovnání účinnosti herbicidů používaných na jaře proti sveřepu jalovému; jedná se o data z maloparcelních pokusů z let 2015-2024; testovány bylo několik populací; tmavá část sloupce udává zaznamenaný rozsah účinnosti a černá čára v tomto sloupci označuje průměrnou účinnost