Zaměřeno na drátovce

Mezi polyfágní škůdce, kteří mohou škodit v důležitých obdobích roku (významně především na jaře a na podzim), patří larvy kovaříkovitých brouků, lidově nazývané „drátovci“. Konkrétní druhy kovaříkovitých brouků, které mohou způsobovat významné škody v zemědělství, je velmi obtížné v polních podmínkách určit, ale náleží především do rodu Agriotes (např. kovařík obilní, kovařík začoudlý, kovařík malý).

Drátovci jako významní škůdci napadají obilniny, mohou významně škodit především na kukuřici. Na okopaninách mohou významně poškozovat lilek brambor, řepu obecnou cukrovku nebo krmnou. Jako škůdci bobovitých rostlin a olejnin se neuplatňují a jsou nevýznamní. V menší míře mohou poškozovat také polní zeleninu.  

Kovaříci patří do řádu brouků (Coleoptera). Obecně jsou dospělí brouci od 6 do 15 mm dlouzí, protáhlí, štíhlí, především dozadu se zužující. Tykadla jsou pilovitá nebo hřebenitá, hlava má dopředu mířící kousací ústní ústrojí. Převládající barva těla je černá, hnědá, žlutá, červená, podle druhu kovaříka. Zřetelné často bývá rýhování krovek a špičaté postranní ukončení tzv. štítu. Nápadnou vlastností kovaříků je jejich schopnost vymrštit se z polohy na zádech do polohy na končetiny trhnutím štítu provázeného slyšitelným zvukem pomocí tzv. zámkového mechanizmu, který se zde nachází. Dospělí brouci se živí šťávou rostlin, nektarem (často na miříkovitých rostlinách).

Pro nás jsou z praktické hlediska nejdůležitější larvy. Larva je v posledním vývojovém stupni až 30 mm dlouhá, výrazně válcovitá, tvrdá a hladká. Při vytahování z rostliny se snadno přetrhne. Je slámově žlutá až do oranžovo-hněda s dobře viditelnými segmenty a třemi páry končetin. Pro svůj vzhled i vlastnosti jsou lidově nazývány, jak bylo uvedeno výše „drátovci“. Poslední 9. článek těla je určitým způsobem utvářený a může být použitelný jako určovací znak rodu. Pro dokonalejší určení rodu kovaříka je důležitější tvar částí kusadel s charakteristickými znaky. Larvy se živí humusem, rostlinnými zbytky a podzemními částmi živých rostlin.

Životní cyklus kovaříků

Samička klade až 200 bíle zbarvených, elipsovitých vajíček do malé hloubky v půdě. Vylíhlé larvy (asi 2 mm dlouhé) se vyvíjí 3 – 5 let v půdě, kde se první rok živí humusem, některé druhy masitou potravou. Později požírají rostlinné zbytky a podzemní části živých rostlin - hlízy, kořeny. Podle podmínek v půdě se larvy zdržují blíže povrchu půdy, kde poškozují rostliny v těchto vrstvách. Jedná se o termíny od konce března asi do poloviny až konce června a od září do začátku prosince. Larvy přezimují v půdě v hloubce od 25 do 50 cm a po ukončení vývoje se kuklí v hloubce 10 – 30 cm. Stádium kukly trvá asi měsíc a v červenci se líhnou brouci, kteří v půdě zůstávají a vylézají až následující jaro příštího roku.

Při působení škod larvami kovaříků jsou výskyty těchto larev v porostu ohniskové až plošné.

U již zmíněných brambor poškozují hlízy, kde vyžírají otvory a chodbičky do různé hloubky. U řepy je poškození obdobné. Chodbičky mají průměr asi 2 – 3 mm a jsou vyplněny tmavým trusem. U kukuřice mohou poškozovat osivo v půdě krátce po setí - vykusují otvory a jamky. V porostu poté chybějí rostliny. U ostatních obilnin kromě osiva okusují nebo překusují kořeny. U brambor se poškození zvyšuje v závěru vegetace a v době její ukončení a sklizně. Pletiva jsou v tomto období důležitým zdrojem vody. Důležitým zjištěním je také to, že větší poškození hlíz bývá na menších parcelách pěstování a na pozemcích sousedících s trvalými travními porosty nebo na pozemcích s pěstováním brambor po pícninách.

Regulace napadení

Je značně problematická a u brambor je možné využít přímou ochranu proti larvám jen obtížně. Jedním z nejvýznamnějších způsobů regulace drátovců jsou agrotechnické metody - po víceletých pícninách nebo trvalých travních porostech nevysazovat brambory za 4 roky; snižování výskytu drátovců obecně podporuje jakýkoliv mechanický zásah do půdy (minimální obdělávání půdy počet aktivních drátovců v půdě zvyšuje); odplevelení pozemku snižuje počet drátovců; střídání plodin, které drátovci méně preferují- řepka, hořčice, len, luštěniny, cibule; významným opatřením u brambor je včasná sklizeň (dříve sklizené hlízy jsou méně napadány). Zvyšování hodnot pH půdy přispívá ke snížení počtu larev kovaříků (preference určitého půdního pH).

Práh škodlivosti je 10 larev drátovců na 1 m². Monitoring výskytu v půdě se provádí půdními výkopy (sonda o velikosti 0,5 x 0,5 x 0,4 m) na podzim nebo na jaře před polními pracemi. Druhou možností je využití zemních návnadových pastí, kdy se zakopává naklíčené osivo především kukuřice mělce do půdy a zakryje fólií o velikosti 1 m². Po 4-5 dnech se kontroluje počet drátovců na těchto návnadách. Pro monitoring letu dospělců je možné využít feromonových lapačů. Pro představu o výskytu drátovců na pozemku je vhodné použít rostlinnou návnadu (např. hlízy bramboru v době předpokládaného výskytu v horní vrstvě půdy) co je méně pracná metoda.

Chemická ochrana proti drátovcům je velmi omezená a v současnosti je registrován pouze jediný přípravek určený pro aplikaci do půdy.

Autor: Ing. Pavel Tóth, Ph.D.

polní pokusník CZ/SK, oddělení technické podpory

          Syngenta Czech