Plodiny
- Brokolice
- Kapusta
- Kapusta růžičková
- Kedluben
- Květák
- Zelí
- Příznaky, možnosti záměny
Příznaky napadení se mohou objevit již na vzcházejících rostlinách, ale častěji až později na podzim se na listech objevují nepravidelné světle zelené skvrny, rychle žloutnoucí a postupně zasychající. Při vysoké vlhkosti se na spodní straně listu tvoří bělavý, později šedý povlak mycelia houby. V ČR na ozimé řepce nezpůsobuje tato choroba odumírání rostlin v podzimním období. Na jaře dochází k projevům onemocnění nejčastěji v květnu - na svrchní straně listů se objevují drobné, hranaté, sytě žluté skvrnky, které mohou splývat. Pletivo postupně zasychá. Častěji na spodní straně listu se v místě napadení tvoří zprvu bílé, později šednoucí mycelium. Výsledkem intenzivního rozvoje choroby je odumírání napadených částí. Nekrózy a mycelium s následným odumíráním napadeného pletiva se mohou objevit i na mladých šešulích. Nebezpečí onemocnění spočívá především v předčasné likvidaci asimilační plochy rostliny. Poškození se může zejména na podzim zaměnit s houbami Leptosphaeria maculans nebo Alternaria spp.
Přežívání, zdroj primární infekce
Původce přežívá na rostlinných zbytcích nebo může být přenášen osivem.
Dispoziční faktory
Napadení ozimé řepky v raných fázích vývoje je pravděpodobnější při dlouhém, teplejším a vlhkém podzimu. Podmínkou rozvoje choroby je vysoká vlhkost a teplota v rozmezí 10–18°C. K napadení na jaře přispívá především vysoká vlhkost a husté porosty.
Hospodářský význam
Choroba nemá v současné době hospodářský význam. Významné škody nezpůsobuje.
Metody ochrany
Preventivní ochranou je výsev zdravého, nejlépe fungicidně mořeného osiva. Chemická ochrana proti plísni zelné se neprovádí, protože výskyty zatím nedosáhly ekonomické škodlivosti. V případě potřeby by bylo možné aplikovat přípravky účinné proti pravým plísním.