Osenice ypsilonová

Zařazení škodlivého činitele

Nespecializovaní škůdci

Popis škůdce, hostitelské rostliny

Imago: Charakterizované tmavými (u samečků světlejšími), 22–25 mm dlouhými předními křídly a často rozmazanými skvrnami ve tvaru ledviny.

Housenka: Lesklá, zemitě hnědá až olovově šedá, max. 4–5 cm dlouhá, světlé postranní pruhy, nezřetelná, široká, tmavá čára a bradavky na hřbetě.

Hostitelé: Obilniny, řepka, trávy, luskoviny, brambor, košťáloviny, vojtěška, kukuřice, mrkev, řepa, salát, rajče, cibule a četné divoké rostliny.

Příznaky, možnosti záměny

Housenky způsobují požerky na kořenech a hlízách, ale částečně i na podzemní části stonku. S výjimkou posledně uvedeného jsou tyto příznaky k nerozeznání od poškození osenicí polní.

Biologie

Rozlišují se migrující motýli, kteří přilétávají do střední Evropy od dubna do června z jižních oblastí a místní kmen, jehož doba letu spadá do července až srpna. Pouze tento kmen je zde schopen přezimovat ve stádiu housenky. Kladení vajíček (120–700 (2000) na samičku) se děje od května (migranti), příp. koncem srpna do půdy. Housenky se objevují v květnu až červnu (potomci migrantů), případně v září na kořenech a hlízách. Kuklení probíhá 10–15 cm hluboko v půdě, většinou v kokonu, méně často v místě žíru.

Faktory podporující napadení jsou humózní kyprá půda a dostatečná vlhkost půdy. Mokro stejně jako velké sucho housenky nemají rády.

Hospodářský význam

Žír na rostlinách, zejména podzemních částech může lokálně (ale zřídka) dosáhnout takové míry, že důsledkem jsou problémy s jejich využitím.