Pegomya hyoscyami
Zařazení škodlivého činitele
Škůdci řepy
Popis škůdce, hostitelské rostliny
Imago: Je 5–6 mm dlouhé, tělo a nohy šedé, oči červené.
Larva: Je 6–8 mm dlouhá, apodní, bělavě zbarvená, na přední části vybíhající do špičky černé ústní háčky, na zadní části 12 krátkých bradavčitých výrůstků, uspořádaných do věnce.
Kukla: Bývá 5 mm dlouhá, soudečkovitá, hnědá, 2 malé hrbolky na zadním konci.
Květilka řepná napadá cukrovou a krmnou řepu, mangold a špenát, v malé míře také ostatní merlíkovité.
Příznaky, možnosti záměny
Na děložních i pravých listech se objevují nejdříve chodbičkové miny, které se potom rozšiřují do průsvitných bělavě zelených plošných min. Ty následně zasychají a zbarvují se do hněda. Tyto příznaky nelze odlišit od poškození jinými vrtalkami, ale jinak jsou nezaměnitelné.
Biologie
Květilka řepná přezimuje jako kukla v půdě, dospělci se líhnou na přelomu dubna a května, asi v době květu višní. Asi o 10–14 dní později začíná kladení vajíček (asi 50–70 na samičku), přičemž jsou bílá vajíčka dlouhá 0,8 mm většinou kladena jako snůška jedno vedle druhého na spodní stranu listů. Po 4–8 dnech se líhnou larvy, které ke svému vývoji do stádia kukly potřebují podle teploty 9–22 dní a přitom se dvakrát svlékají. Stádium kukly (2–5 cm hluboko v půdě) trvá 18–22 dní, při přezimování asi 8 měsíců. V průběhu roku se vyvíjejí tři generace, které se mohou vzájemně překrývat. Dospělci žijí až 35 dnů.
Hospodářský význam
V neošetřovaných porostech je třeba očekávat vyšší škody při silnějším časném napadení (2.–6. pravý list). Během této doby by počet životaschopných vajíček neměl podstatně převýšit počet listů. Pro žír larev první generace je zničení 20 % asimilační plochy listů hranicí tolerance. 2. a 3. generace nezpůsobují žádné ekonomicky významné škody.