Zakrslá sněť pšeničná
Choroby
Zakrslá sněť pšeničná
Latinský název: Tilletia controversa
Slovenský název: Sneť zakrpatená
Jiný název: Zakrslá snětivost pšenice
Hostitelské rostliny
Obilniny
Původce
Jde o biotrofní obligátní houbový patogen (Tilletia controversa) patřící mezi stopkovýtrusé miskroskopické houby.
Příznaky, možnosti záměny
Objevují se až na klasech, kde u jednotlivých snětivých zrn dochází k tvorbě nahnědlých spor. Tato zrna bývají zpočátku větší a odstávají u nich plevy, což dělá zrno „rozstřapené“. Celá rostlina je pak často proti zdravým o něco světlejší, více odnožuje (až 30 odnoží) a je celkově menší.
Prežívání, zdroj infekce
Tato houba se přenáší především infikovaným osivem, ale je schopna přežívat i v půdě na rostlinných zbytcích (uvádí se, že až 10 let), přičemž je životaschopná i po průchodu trávicím traktem zvířat. Zdroj infekce však většinou pochází spíše z půdy. Rozšíření spor patogena může být spojeno i s aplikací chlévského hnoje, čističkami osiv, větrem aj.
Dispoziční faktory
Nenamořené osivo. Optimální teplota pro klíčení je přibližně 5 °C. Výskyt je vyšší v místech s utuženou půdou, na souvratích a v místech stohů slámy. Více náchylné jsou také časně seté porosty.
Hospodářský význam
Snět zakrslá patří mezi choroby středního významu, vyskytuje se ve větší míře jen v některých letech a má vliv spíše na kvalitu sklízeného produktu. Byly však zaznamenány i výskyty s následnou redukcí výnosu až o 30 %. Tato houba může také tvořit mykotoxiny, které mohou způsobit problémy při zkrmování.
Metody ochrany a doporučené produkty Syngenta
Základním prvkem ochrany je kvalitní namořené osivo, dále pak agrotechnické střídání plodin, kvalitní likvidace posklizňových zbytků a výběr správné odrůdy.