Černání pat stébel

Gaeumannomyces graminis
Příznaky, možnosti záměny

Primární příznaky se objevují na kořenech, které postupně hnědnou. Jedním ze znaků onemocnění jsou mírně zduřelé kořeny, obalené nejjemnějšími částečkami zeminy. Z napadených kořenů se velmi snadno dá odstranit pokožka. Následně se na bázi rostlin objevují hnědavé skvrny, které obvykle hodnotíme jako nespecifické nekrózy. Teprve v další fázi rozvoje onemocnění dochází k projevům typickým pro černání pat stébel. Kořeny a báze rostliny tmavnou, černají, rostlina v důsledku poškození kořenů žloutne, zasychá a odumírá. Při intenzivnějším průběhu může být onemocnění příčinou mezerovitosti porostů. Častý je mírnější průběh choroby, při kterém rostlina vytváří nový odnožovací uzel a neodumírá. Je ale značně oslabená. Doprovodným příznakem je nouzové dozrávání napadených stébel, které se projevuje běloklasostí.

Přežívání, zdroj primární infekce

Patogen přežívá na pozemku, infekce je z půdy.

Dispoziční faktory

Riziko napadení rostlin podporuje chladné, srážkově normální a nadnormální počasí na podzim a v jarních měsících, nepříliš mrazivá zima. Riziko napadení rostlin výrazně zvyšuje časté střídání obilnin na pozemku, nedostatek organické hmoty v půdě (pomalý rozklad posklizňových zbytků). Houbě vyhovuje neutrální nebo mírně alkalická reakce půdy. Častější je výskyt choroby na utužených půdách, obvykle se hnízda napadených rostlin objevují na okrajích porostů, na souvratích. Jarní obilniny jsou napadány méně často.

Hospodářský význam

Černání pat stébel je onemocnění ze skupiny choroby pat stébel. Vyskytuje se plošně na celém území ČR, větší dopad má na méně úrodných pozemcích. U nás je častější mírná forma průběhu choroby, proto není vždy determinována, může být součástí příznaků hodnocených jako nespecifické nekrózy. Proto je i velmi obtížné stanovit míru dopadu na výnos a kvalitu sklizně jen samostatně pro černání pat stébel.

Metody ochrany

Ochranná opatření jsou nepřímá, preventivní: dostatek organické hmoty v půdě, zpracování půdy (provzdušnění), nezařazovat obilninu po obilnině, kvalitní založení porostu (termín, seťové lůžko, hloubka setí). Riziko napadení snižuje moření osiva odpovídajícím přípravkem.

Řešení Syngenta