You are here

Virová žlutá zakrslost ječmene

Příznaky, možnosti záměny

První příznaky bývají nejvíce viditelné obvykle v předjaří a u jařin a dále i u ozimů později v průběhu jara. Rostliny postupně žloutnou, přitom se žloutnutí primárně projevuje variabilně: jako pruhy podél nervatury, žloutnutí okrajů listů nebo jejich špiček. Napadené rostliny zaostávají v růstu, v případě silné infekce se jejich růst může zcela zastavit. Kořeny téměř nerostou, u ozimů prakticky neregenerují. Napadené rostliny silně odnožují, ale velmi slabě sloupkují, někdy ani nevymetají. Pokud dojde k vytvoření klasů, jsou hluché. Vliv na intenzitu příznaků má teplota: nízká teplota pod 10 °C rozvoj příznaků brzdí, může se objevit i tzv. latence (dočasná bezpříznakovost). Nejintenzivněji se příznaky projevují při teplotě 16–24 °C. Především počáteční symptomy je možné zaměnit za příznaky výživových nedostatků, popř. působení reziduí herbicidů. Virus napadá i jiné obilniny, na kterých ale průběh onemocnění nemá tak výrazný průběh. Nejčastěji jde o pšenici a kukuřici, na kterých se napadení projevuje antokyanizací (červenáním) listů. U pšenice je možné projev choroby zmírnit přihnojením dusíkem.

Přežívání, zdroj primární infekce

Virus přežívá hlavně v ozimých obilninách (kromě ječmene může napadat např. i pšenici, kukuřici) a v planých hostitelských trávách. Během vegetace je v porostu přenášen mšicemi. V těle vektora přežívá několik hodin až dní.

Dispoziční faktory

Nejvíce jsou ohroženy porosty ozimých ječmenů z časných výsevů, především v letech s dlouhotrvajícím, teplým podzimem. Takové počasí umožňuje prodloužení doby náletu a větší četnost vektorů - mšic. K infekci může dojít i na jaře, v tomto případě je největší pravděpodobnost výskytu při teplotě 10–18 °C, což je teplota, která vyhovuje jak obilninám (trávám), tak množení a přeletům mšic. Pravděpodobnost napadení zvyšuje i zanedbání likvidace infikovaného výdrolu, který je jedním ze zdrojů infekce.

Hospodářský význam

Virus napadá ozimý i jarní ječmen, větší hospodářský význam má u ozimů. Jarní infekce obvykle nemají v našich podmínkách tak silný dopad, ale i v tomto případě mohou výnosové ztráty dosáhnout až 30–35 %. Při silném napadení na podzim mohou být ztráty na výnose až 100 %.

Metody ochrany

Ochranná opatření jsou k dispozici pouze nepřímá: v případě potřeby ošetření proti infikovaným mšicím v podzimním období, pozdější (ke konci agrotechnické lhůty) výsevy, včasná likvidace výdrolu - přednostně u pozemků s výskytem choroby, podle možností dodržení izolační vzdálenosti porostů - nejen z tohoto důvodu neumísťovat vedle sebe jarní a ozimý ječmen, vhodné je i dodržení přeletové vzdálenosti mšic mezi pozemky osetými ječmenem ve dvou následujících letech.