Třásněnky

Thripidae 

Plodiny

• Len setý
• Okrasné rostliny
• Okurka
• Paprika
• Rajče
• Bob na zrno
• Vojtěška semenné porosty
• Slunečnice roční

Zařazení škodlivého činitele

Nespecializovaní škůdci

Popis škůdce, hostitelské rostliny

Třásněnka pšeničná (Limothrips cerealium): Nejčastější druh na květenstvích všech druhů obilnin.

Třásněnka ostnitá (Limothrips denticornis): Objevuje se na listových pochvách u žita a ječmene.

Třásněnka květní (Frankliniella intonsa): Škodí především v krytých prostorách na všech pěstovaných plodinách (rajčata, okurky, papriky, mnoho druhů květin).

Třásněnka zahradní (Thrips tabaci): Nejrozšířenější druh třásněnek. Poškozuje několik set druhů rostlin ve volné půdě i v krytých prostorách.

Třásněnka úzkohlavá (Thrips angusticeps): Široce polyfágní druh. Především však žijí na květech nebo na květenstvích nebo na listových pochvách obilnin.

Třásněnka hrachová (Kakothrips robustus): Rozšířený a významný škůdce hrachu poškozující poupata, květy a mladé lusky.

Příznaky, možnosti záměny

Nymfy a dospělci třásněnek vysávají povrchové buňky listů, kvítků, klasů nebo malých plůdků. Protože do těchto buněk proniká vzduch, list je potom stříbřitě kropenatý. Později se barví do hněda a usychá. Charakteristické jsou také tečkovité černé kapičky trusu. Na jaře se výkaly vyskytují zvláště na nejmladších listech.

Larvy třásněnky ostnité škodí v ústí pochvy praporcového listu. Druhy sídlící na klasech obilí způsobují také hluchost klasů, hnědou skvrnitost na mladých obilkách a také jejich zadinovitost. Třásněnka zahradní se vyskytuje na hrachu, lnu, česneku, košťálovinách, pórku, řepě, cibuli a také na dalších kulturních a okrasných rostlinách. Především skleníkové kultury jsou třásněnkami silně napadány.

Třásněnka úzkohlavá se na jaře vyskytuje mezi jiným na listech bramboru, řepky, řepy, hrachu, vodnice a lnu.

Třásněnka hrachová: poškozuje zejména poupata, květy a mladé plůdky hrachu a bobu.

Hluchoklasost ozimého ječmene může být způsobena i bzunkou ječnou. Zbělení pochev praporcového listu může být zaměněno s poškozením mrazem nebo s příznaky napadení houbou Fusarium nivale.

Sání třásněnek je typické, vyvolává na listech zpočátku stříbřitě bílé, později hnědnoucí skvrny. V těchto místech se také nacházejí tmavé kapičky výkalů. Počáteční poškození třásněnkami může být zaměněno s poškozením od křísů, ale zde chybějí černé kapičky trusu a stříbřitý lesk.

Biologie

Všechny druhy třásněnek jsou 1–1,5 mm dlouhé, tělo úzké, dlouze protáhlé tělo, křídla na okrajích silně porostlá třásněmi, v klidu složená na zadečku. Ústní ústrojí bodavě savé. Články krátkých tykadel připomínají perly na šňůrce. Larvy (nymfy) jsou podobné dospělcům, u některých druhů jsou světle zbarveny a nemají vyvinuty křídla.

Třásněnka pšeničná osídluje ozimy od konce dubna (14 °C). Samička klade 80 vajíček nejprve do listů, později do plev. Nymfy se hned po vymetání stěhují do květenství, aby sály na plevách a semenících. Třásněnka ostnitá se vyvíjí podobným způsobem.

Třásněnka zahradní a třásněnka úzkohlavá přezimují prakticky ve všech stádiích, především ale jako nymfy nebo dospělci. Samičky navrtávají na jaře rostlinná pletiva a kladou do nich vždy po jednom vajíčku. Vývoj probíhá přes dvě stádia nymf a další 2–3 stádia, u nichž už jsou vidět základy křídel (z toho jsou 1–2 stádia klidová) během 20–30 dnů (za teplého počasí i rychleji) až do stádia okřídlených dospělců. U třásněnky úzkohlavé se však v prvních generaci vytváří pouze formy neschopné letu (krátkokřídlé formy), teprve druhá generace je okřídlená (dlouhokřídlá forma).

Na obilí jsou krátkokřídlé formy aktivní už od 6 °C. Samičky kladou od konce dubna asi 30 vajíček u jarního ječmene do vegetativních částí rostliny, u ozimé pšenice i do plev. Larvy se nestěhují do květů. Dorostlé nymfy se kuklí v půdě a od června vylétávají dlouhokřídlá imaga a kladou svá vajíčka na klasy jarního ječmene a ozimé pšenice.

Ve střední Evropě má za normálních podmínek třásněnka zahradní 2–3 generace ročně (třásněnka úzkohlavá jen 2), za vhodnějšího počasí případně i více. Ve vytápěných sklenících probíhá vývoj nepřetržitě a počet generací může být 4–5.

Třásněnka zahradní normálně přezimuje ve stádiu dospělců, řidčeji jako nymfy. Zimovištěm může být rostlinná drť na povrchu půdy, ale i půda sama. Na jaře je zimoviště opuštěno a je osídlován letní hostitel.

Nymfy se mění po dvou svlékáních a následují klidová stadia. Třásněnka zahradní vytváří během roku v závislosti na podmínkách 2–4 generace. V době maximálního napadení (červen, příp. srpen) je prostřednictvím kladélka do pletiva listů nakladeno 20–120 vajíček. V parných letních dnech létají třásněnky ve velkých množstvích („bouřkový let“) a mohou tím být obtížné i pro lidi. V pozdním létě je opět vyhledáno zimoviště.

Faktorem, který podporuje napadení, je suché teplé letní počasí.

Třásněnka květní přenáší též virus bronzovitosti rajčat.

Dospělci třásněnky hrachové do poloviny července sáním poškozují květy, které zasychají a opadávají. Později sají na mladých luscích, které pomalu rostou a jsou zdeformované. Vajíčka jsou kladena jednotlivě zejména do květů, ale i na listy a mladé lusky. V červnu a v červenci se objevují v porostech nymfy, které poškozují rostliny stejně jako dospělci.

Hospodářský význam

Třásněnky při silnějším výskytu mohou způsobit hospodářsky významná poškození. Na obilí vznikají ztráty pouze při sání na základech semen. Na kvetoucích rostlinách především opadem poupat, květů nebo plůdků. Některé druhy jsou nebezpečné přenosem viróz.

Teplé a mírně vlhké počasí na jaře a v létě podporuje množení.

Indikace ošetření

Jako indikace pro ochranu u druhů vyskytujících se v polních podmínkách na obilí platí: 4 třásněnky/klas, když je v porostu vidět více než 50 % klasů z jedné čtvrtiny.