Monographella nivalis
Příznaky, možnosti záměny
Primární příznaky se objevují na kořenech a hypokotylech, které postupně hnědnou, zahnívají. Tyto příznaky je možné řadit do nespecifických nekróz. V další fázi kořeny a báze rostliny dále tmavnou, krčky jsou zatažené, tmavě hnědé skvrny postupují vzhůru po rostlině. Následně dochází k zasychání a odumírání. Na odumřelých rostlinách často vyrůstá bílé až krémové mycelium, někdy s růžovým nádechem v místě, kde houba tvoří spóry. Choroba je jednou z příčin vyzimování porostů. V případě slabšího průběhu onemocnění se intenzivně tmavě hnědé skvrny objevují ve spodní třetině stébel přibližně v červnu. Při napadení rostlin v době kvetení se choroba projevuje barevnými změnami klásků (fialově modrými skvrnami), nebo jejich předčasným zaschnutím a zbělením. Na listech se objevují neohraničené, pískově zbarvené, zasychající skvrny. Příznaky na stéblech, listech a klasech je symptomaticky velmi obtížné, často nemožné, odlišit od příznaků vyvolávaných houbami rodu Fusarium.
Přežívání, zdroj primární infekce
Patogen přežívá na rostlinných zbytcích na pozemku a může přežít i v zrnu. Primární infekce pochází z půdy a z osiva.
Dispoziční faktory
Riziko napadení rostlin podporuje chladné, srážkově normální a abnormální počasí na podzim a v jarních měsících, nepříliš mrazivá zima. Nejčastěji se onemocnění vyskytuje ve výše položených oblastech (cca 400 m n. m.), především v letech, kdy na pozemcích dlouho zůstává ležet sníh. Onemocnění se může objevit i v letech s menším množstvím sněhu, ale dlouhodobějším silně mrazivým počasím, kdy dochází primárně k poškození rostlin mrazem. Při vhodných klimatických podmínkách se s plísní sněžnou můžeme setkat ve všech místech pěstování ozimých obilnin. Riziko napadení rostlin výrazně zvyšuje časté střídání obilnin na pozemku, nedostatek organické hmoty v půdě (pomalý rozklad posklizňových zbytků). Jarní obilniny prakticky nejsou napadány.
Hospodářský význam
Plíseň sněžná je onemocnění ze skupiny choroby pat stébel. Vyskytuje se plošně na celém území ČR, větší význam má ale jen ve vyšších polohách, kde jsou výskyty časté.
Metody ochrany
Ochranná opatření jsou jak nepřímá, preventivní, tak přímá - použití fungicidní látky. K preventivním opatřením patří kvalitní zpracování půdy (provzdušnění), nezařazovat obilninu po obilnině, správné založení porostu (termín, seťové lůžko, hloubka setí). Základním ochranným opatřením proti plísni sněžné je ale výsev uznaného, kvalitně mořeného osiva.