Sclerotinia sclerotiorum
Příznaky, možnosti záměny
Rostliny mohou být infikovány askospórami, nejčastěji přes listy. Houba prorůstá rostlinou a později se může projevit na všech částech rostlin. Na starších rostlinách se napadení projeví nejprve ve spodní části lodyhy, obvykle těsně nad zemí. První příznak je částečné změknutí pletiva. V místě napadení se objeví hnědočerné skvrny. Později skvrna získává bílou barvu, v některých případech je světle hnědá. Skvrna je vždy různě výrazně zónovaná. Prvním příznakem napadení, viditelným na dálku, je zavadání rostliny přes poledne, později zůstává zvadlá celodenně. Houba prorůstá vnitřkem lodyhy, uvnitř které se tvoří bílé vatovité mycelium, které později prorůstá i na povrch rostliny. Napadené rostliny zavadají, zasychají, mohou se lámat. Pokud rostliny vytvoří květenství, jsou úbory malé, často s hluchými nažkami. Úbor může být také v době květu infikován askospórami přímo. Za vlhkého počasí dokáže sklerotiniová hniloba prorůst masivem úboru za 5–7 dní a přitom zničit, nebo alespoň infikovat většinu nažek v něm obsažených. Později dochází i na úboru k silné tvorbě sklerocií. Sklerotiniová hniloba se na rostlinách často vyskytuje společně s plísní šedou nebo fomovým černáním lodyh. Typickým znakem je ovšem tvorba sklerocií.
Přežívání, zdroj primární infekce
Houba přežívá ve formě sklerocií na pozemku. Na jaře, obvykle koncem dubna, vyrůstají ze sklerocií plodničky, ve kterých se tvoří spóry, ty infikují rostliny od fáze 4–6 listů. Zdrojem napadení je tedy nejčastěji půda, kde sklerocia mohou přežívat až 10 let. Zvýšení infekčního tlaku napomáhá mělké zpracování půdy, při kterém sklerocia zůstávají v optimálních podmínkách pro svůj další rozvoj v následujícím vegetačním roce. Sklerocia se významně šíří na pozemky i špatně vyčištěným osivem.
Dispoziční faktory
Významným rizikovým faktorem je výskyt sklerocií v půdě po hostitelských předplodinách. Rozvoj choroby podporuje delší období vlhkého a teplého počasí zejména v období kvetení. Velikost infekce zvyšuje i napadení jinými houbami - hlavně fomovým černáním lodyh, napadení porostu mšicemi a jinými škůdci, přehnojení dusíkem, nedostatek bóru a přehuštěný porost.
Hospodářský význam
Sklerotiniová hniloba v současné době patří k hospodářsky k nejnebezpečnějším chorobám slunečnice. Sklerotiniová hniloba se sice objevuje v různých obdobích růstu, ale hlavní napadení nastává v závěrečné fázi po odkvětu. V některých letech je zjištěna u 30–70% napadených rostlin v porostu.
Metody ochrany
Důležitou součástí ochrany je snížení infekčního tlaku choroby a snížení výskytu sklerocií v půdě zejména pravidelnou orbou a vhodným osevním postupem. Zejména požadovaný odstup 6 let při pěstování hostitelských rostlin způsobuje v praxi velké problémy a nelze ho často vůbec realizovat. Podobně jako u řepkyke snížení zamoření pozemku je možné využít biologický přípravek, jehož účinnou složku tvoří houba Coniothyrium minitans. Tato houba parazituje na sklerociích hlízenky a snižuje jejich životnost. Vhodné je pěstovat odolnější hybridy. Chemická ochrana fungicidy se provádí ve fázi 4–6 listů nebo na konci kvetení. Při aplikaci je třeba dbát na dostatečnou dávku vody - cca 400l/ha.