You are here

Rhynchosporiová skvrnitost

Rhynchosporium secalis 
Příznaky, možnosti záměny

Primární příznaky se objevují nejčastěji na bázi listů (ale tato lokalizace není podmínkou). Skvrny se jeví nejprve jako sytě zelené, později vodnaté, rychle zasychající. Nakonec je skvrna světlá - béžová, s tmavým, výrazným okrajem, u řady odrůd s hnědě vínovým zabarvením. Skvrny jsou orientované na listu podélně, jsou výrazně nepravidelné. Příznaky se objevují nejprve na spodních listech, šíří se vzhůru na další listy. Obdobné, ale menší skvrny se mohou objevit i v klasu. Příznaky jsou typické, především na listech prakticky nezaměnitelné.

Přežívání, zdroj primární infekce

Patogen přežívá v rostlinných zbytcích na pozemku ve formě stromatického pletiva, na kterém se na jaře tvoří spóry. Větší životnost si zachovává houba pokud jsou rostlinné zbytky na povrchu pozemku, při hlubším zapravení do půdy vitalita přezimujících struktur houby klesá. Houba je schopna přežívat i v zrnu. Primární infekce je tedy jak z půdy, tak z osiva. Přes celosvětové rozšíření stále není jednoznačně stanoven hlavní zdroj primární infekce - někteří zahraniční autoři považují za hlavní zdroj infekce osivo, u nás převažuje názor, že dominantním zdrojem jsou infikované rostlinné zbytky na pozemku. Byly zjištěny i rozdíly mezi jednotlivými rasami patogena.

Dispoziční faktory

Riziko napadení rostlin podporuje deštivé počasí a teplota v rozmezí 15–20 °C, spóry ale začínají klíčit již při 5–7 °C. Předpokladem většího výskytu choroby je dostatečně silné inokulum (množství životaschopných částic, ze kterých vyrůstají další houby) na pozemku (časté střídání hostitelských rostlin) nebo v osivu (infikované, obvykle neuznané osivo).

Hospodářský význam

Rhynchosporiová skvrnitost se vyskytuje plošně na celém území ČR, napadá především ječmen, žito a tritikale. Patří k hospodářsky významným chorobám, skvrny na listech mohou dosahovat až 70% pokrytí listové plochy, při silném rozvoji choroby mohou výnosové ztráty dosahovat okolo 20%.

Metody ochrany

Ochranná opatření jsou nepřímá, preventivní: kvalitní zpracování půdy (provzdušnění), hlubší zapravení posklizňových zbytků, nezařazovat obilninu po obilnině. Moření osiva je v tomto případě spíše podpůrným opatřením, efekt není příliš velký. V sortimentu existují i odolnější odrůdy. Zatím hlavním opatřením je přímá fungicidní ochrana v době sloupkování až metání. Ošetřovat by se mělo při napadení cca 20–25% napadených listů (při nulovém napadení praporcového listu).