Prašná sněť ječná

Ustilago nuda
Příznaky, možnosti záměny

Houba napadá klasy, dochází k jejich totální destrukci. První příznaky jsou zřetelně patrné až po založení zrna a hlavně v době zrání. Napadené klasy jsou černošedé, často se objevují o něco dříve než klasy zdravé. Díky zabarvení jsou v porostu zdravých zelených klasů dobře viditelné. V prvé fázi jsou ložiska spór houby, která se vytvořila místo zrn, kryta pokožkou rostliny, toto období je ale velmi krátké. Pokožka praská a objevuje se černohnědý „prášek“ - množství spór Ustilago nuda. Konečným příznakem je holé klasové vřeteno.

Přežívání, zdroj primární infekce

Houba přežívá ve formě tzv. dormantního (klidového) promycelia (myceliové vlákénko) v embryu zrna. Na zrnu není infekce viditelná. Po vyklíčení zrna dochází k růstu mycelia, houba prorůstá pletivy rostliny až k zakládajícímu se klasu. Pletivy prorůstá intercelulárně (mezibuněčnými prostory) a veškerá pletiva klasu s výjimkou klasového vřetena zanikají a místo nich se objevuje masa spór houby. Z rostliny na rostlinu se spóry šíří především pomocí pohybu vzduchu (větru), kterým jsou zanášeny na blizny kvetoucích rostlin. Na nich klíčí, mycelium proniká do semeníku a v klidovém stadiu v něm přežívá do dalšího vegetačního období. Příznaky jsou typické, možná je záměna s krytou snětí ječnou, kterou způsobuje příbuzná houba Ustilago hordei.

Dispoziční faktory

Infikované osivo. Menší výskyty jsou vázány na aridní oblasti.

Hospodářský význam

Prašná sněť nepatří mezi dominantní onemocnění ječmene v ČR, ale její výskyty v posledních letech mírně stoupají. Zatím nedosahují velkého hospodářského významu, ale je jim potřeba věnovat pozornost.

Metody ochrany

Ochrana proti prašné sněti ječné spočívá výhradně ve výsevu zdravého, uznaného, nejlépe systémovým přípravkem mořeného osiva. Moření osiva je potřebné i proti kryté sněti ječné, i když v tomto případě má mírně nižší účinnost.