Athalia rosae
Zařazení škodlivého činitele
Škůdci řepky
Popis škůdce, hostitelské rostliny
Imago: Je 6–8 mm dlouhé, hlava a hruď leskle černé, zadeček žlutý až žlutooranžový. Průhledná křídla mají žlutavou základní barvu a tmavý přední okraj.
Larva: Bývá až 18 mm dlouhá, nejprve světlešedá až světlezelená, později tmavozeleně až téměř černě zbarvená, má 7 párů panožek a 1 pár pošinek. Postranní pruhy a spodní část jsou šedé.
Hostitelskými rostlinami jsou kromě řepky četné kulturní brukvovité druhy, např. řepice, černá a bílá hořčice, vodnice, tuřín, ředkev olejná a plané brukvovité druhy, jako jsou ohnice, hořčice rolní, penízek rolní a hulevník lékařský.
Příznaky, možnosti záměny
Na mladých rostlinách způsobují mladé housenice postupně ze spodní strany listů okénkování a dírkování, starší housenice potom boční žír až holožír.
Biologie
Pilatka řepková přezimuje ve stádiu larvy v zemním kokonu. Teprve na jaře se kuklí a dospělci se líhnou v květnu až červnu. Samička klade vajíčka přednostně na mladé listy, kladélkem nařízne okraj listu a po jednom klade svých 50–300 vajíček do takto vytvořených kapsiček. Po 6–10 dnech se líhnou larvy a začínají se žírem. Při nedostatku potravy se larvy stěhují a hledají obživu v sousedních porostech. Po několika svlékáních se larvy kuklí v 1–5 cm pod povrchem půdy. V červenci až srpnu se objevuje druhá generace, která napadá především jarní řepku, hořčici a řepku jako meziplodinu. Za příznivého počasí může místy následovat ještě třetí generace, která se potom silněji vyskytuje na mladé ozimé řepce.
Hospodářský význam
U jarní řepky se mohou vyskytovat významné ztráty na výnosu. I na ozimé řepce její význam stoupá.
Práh hospodářské škodlivosti
Jako předběžnou hodnotu lze použít 1–2 housenice/rostlina.