Příznaky, možnosti záměny
Primární příznaky se objevují na kořenech a hypokotylech, které mírně hnědnou. Listy od špiček žloutnou a postupně usychají. V další fázi kořeny a báze rostliny zasychají, krčky jsou zatažené, hnědavé zabarvení postupuje vzhůru po rostlině. Následně se na napadeném pletivu tvoří sklerocia houby - tvrdé, rezavě hnědé až černohnědé útvary, nejčastěji okrouhlé. Jejich velikost silně závisí na podmínkách prostředí, kolísá přibližně od 1 mm do 5 mm. Napadené rostliny odumírají. Onemocnění se může podílet, tak jako další choroby ze skupiny choroby pat stébel, na vzniku mezerovitosti porostů (vyzimování).
Přežívání, zdroj primární infekce
Patogen přežívá na rostlinných zbytcích pozemku nebo volně v půdě, ve formě sklerocií. Ta jsou životná 2–3 roky. Primární infekce pochází z půdy.
Dispoziční faktory
Riziko napadení rostlin podporuje chladné, srážkově normální a nadnormální počasí na podzim a v jarních měsících, mrazivá zima s nedostatečnou sněhovou pokrývkou. Větší riziko napadení rostlin je hlavně na pozemcích s půdami, které špatně udržují teplo (písčité).
Hospodářský význam
Palušková hniloba je onemocnění ze skupiny choroby pat stébel. Vyskytuje se plošně na celém území ČR, ale výskyt choroby je dominantně ovlivněn vnějšími podmínkami, průběhem počasí v zimních měsících a v předjaří. Houba napadá hlavně ječmen, na ostatních obilninách se vyskytuje zcela výjimečně, téměř bez významu.
Metody ochrany
Ochranná opatření jsou nepřímá, preventivní: kvalitní zpracování půdy (provzdušnění), nezařazovat obilninu po obilnině, dostatek organické hmoty (nejlépe živočišného původu) v půdě.