Brevicoryne brassicae
Zařazení škodlivého činitele
Škůdci řepky
Popis škůdce, hostitelské rostliny
Bezkřídlí jedinci: Asi 2–2,6 mm dlouzí, šedozeleně zbarvení, popelavě poprášení, na zadečku 2 řady tmavých skvrn.
Okřídlení jedinci: Asi 2–2,4 mm dlouzí, hlava, tykadla, hruď, sifunkuly a nohy tmavohnědé, dlouhá průhledná křídla, zadeček žlutozeleně zbarvený s několika tmavými příčnými pruhy.
Příznaky, možnosti záměny
Na napadených rostlinách se v době plného květu řepky vyskytují na květenstvích, vrcholcích a částech stonků kolonie popelavě šedých mšic. V důsledku sání nad koloniemi mšic předčasně žloutnou a odumírají květenství, šešule a vrcholky rostlin. Za příznivých podmínek se mšice zelná rychle šíří po celé rostlině a také ohniskovitě na rostliny sousední. Při napadení na podzim se může objevovat zesvětlení a kadeřavost listů.
Biologie
Mšice zelná přezimuje ve stádiu vajíčka a podle podmínek i ve formě neokřídlených dospělců na brukvovitých rostlinách. Na jaře se mšice množí a vytváří nejprve kolonie neokřídlených a ke konci jara i okřídlených jedinců. Mšice zelná je letově velmi aktivní a může přilétat i z velkých vzdáleností. Dobře snáší teploty 28 °C až vysoko přes 30 °C, případně se potom množí ještě rychleji. V průběhu léta se vytváří více - za příznivých podmínek i přes 10 - generací, které se skládají z bezkřídlých i okřídlených jedinců. Na podzim začínají samičky po spáření klást vajíčka na brukvovité, mezi jiným i na řepku.
Hospodářský význam
Napadení se vyskytuje především na okrajích porostu. Pouze v některých letech má ekonomický význam. V ČR v posledních letech nebyl zjištěn škodlivý výskyt.
Práh hospodářské škodlivosti
Na podzim (stádium 2.–4. listu) je to 150 mšic na 25 hodnocených rostlinách.