Chaetocnema
Zařazení škodlivého činitele
Škůdci řepy
Popis škůdce, hostitelské rostliny
Dřepčík rdesnovýChaetocnema concinna
Brouk: 1,8–2,5 mm dlouhý, dlouze oválný, horní strana má barvu od kovově zelené přes měděnou po bronzovou. Mohutná černě zbarvená stehna.
Larva: 4 mm dlouhá, s krátkými končetinami, bílá s černými skvrnami.
Dřepčík rdesnový napadá přednostně rdesnovité jako rdesno blešník, rdesno ptačí, rdesno červivec, dále pohanku, šťovíky, řepu a rebarboru.
Dřepčík řepný Chaetocnema tibialis
Brouk: 1,5–2 mm dlouhý, podobný dřepčíku rdesnovému.
Larva: 3 mm dlouhá, obdobná jako u dřepčíka rdesnového.
Dřepčík řepný dává přednost merlíkovitým plevelům, např. lebedě a merlíku bílému. Přirozeně napadá také cukrovou a krmnou řepu.
Příznaky, možnosti záměny
Oba druhy žerou od dubna na vzcházejících rostlinách řepy. Později žír vede k okénkování a dírkování děložních i pravých listů. Dírky mají v průměru jen 1–2 mm a podobají se požerkům od štítonošů. Larvy dřepčíků žerou pod povrchem země na kořenech.
Biologie
Dřepčík rdesnový přezimuje jako dospělec ve vrchních vrstvách půdy nebo pod rostlinnými zbytky na povrchu půdy, dřepčík řepný přezimuje obdobně, avšak dává přednost okrajům lesa nebo blízkosti křoví. Asi na konci dubna opouštějí brouci zimoviště a od května do srpna se páří. Larvy se živí na podzemních částech rostlin.Kuklí se v červnu a mladí brouci se na rostlinách objevují od přelomu června a července. Od poloviny srpna si už vyhledávají zimoviště. Oba druhy mají podle nynějšího stavu znalostí jednu generaci ročně.
Hospodářský význam
Dospělci dřepčíků mohou způsobit velmi významné škody, zvláště u jednoklíčkového semene řepy seté na konečnou vzdálenost. Porosty po silném žíru jsou mezerovité a chybějící rostliny již nelze nahradit. Největší poškození je zjištěno při teplém a suchém počasí při vzcházení řepy, které brzdí růst rostlin.
Škody způsobené dospělci na listech odrostlé řepy jsou bezvýznamné.
Larvy škody nezpůsobují.