You are here

Bodruška obilná

Cephus pygmaeus

 

Zařazení škodlivého činitele

Škůdci obilnin

Popis škůdce, hostitelské rostliny

Imago: 8–10 mm velké, leskle černé, štíhlejší zadeček s dvěma charakteristickými příčnými pruhy. Na dorsální části hrudi a nohou jsou žlutavé skvrny. Poslední článek tykadel je zesílený.

Larva: až 14 mm dlouhá, štíhlá, zakřivená do podoby písmene S. Žlutobílé tělo s hnědší hlavou je zřetelně segmentované, beznohé.

Larvy bodrušky obilné Cephus pygmaeus poškozují pšenici a žito, zřídka také ječmen. Silnější stébla pícních i plevelných trav mohou být rovněž napadena.

Příznaky, možnosti záměny

Krátce před dozráváním se v porostu nacházejí stébla s nedostatečně vyvinutými zrny, ojediněle se také vyskytují hluché klasy, a to bez vnějších příznaků nějaké choroby. Klasy napadených rostlin stojí vzpřímeně. U jiných rostlin vázne klas v pochvě praporcového listu.

Poškozené rostliny se trhají při vytahování blízko povrchu půdy a místo přetržení je přitom hladké nebo se lámou při nepatrném zatížení a padají nepravidelně na všechny strany. Uvnitř stébla vede přes kolénka směrem k bázi stébla chodbička vyplněná výkaly a rostlinnou drtí, ve které se nachází bělavá larva napadena.

Biologie

Bodruška obilná se líhne od druhé poloviny května z kukly v bázi stébla na strništi z předchozího roku a nalétává nejdříve k úživnému žíru na žlutě kvetoucí polní plevele. Po spáření klade samička od konce května do června svým kladélkem jednotlivě 50 vajíček do nejhořejších článků stébel obilnin, především silnějších odnoží, zvláště na okrajích pole. Asi po deseti dnech se líhnou larvy, které se pomalu prožírají stéblem dolů a provrtávají přitom kolénka. Vnitřní pletiva stébla jim přitom slouží k obživě. Krátce před dozráním vyžírá vzrostlá larva na bázi stébla do jeho stěny kruhovitý žlábek, pod kterým stéblo směrem nahoru uzavře zátkou z rostlinné drti. V tomto zeslabeném místě se stéblo při zatížení větrem a deštěm snadno láme. Pod zátkou si larva spřádá kokon, který vypadá, jako by byl z celofánu. V něm larva v diapauze přečkává zimu. Teprve na jaře se kuklí a již po krátkém období klidu (8–14 dnů) se líhnou dospělé bodrušky.

Hospodářský význam

Zatímco ve východní Evropě je bodruška významným škůdcem na pšenici, ve střední Evropě nehraje žádnou roli. V teplých letech se příležitostně vyskytuje silněji.

Indikace ošetření

Jako práh ekonomické škodlivosti je při patrné nižší úrovni výnosu považováno 32 larev/m2 nebo jedna larva/12 stébel.

Řešení Syngenta