You are here

Pilatka řepková

Pilatka řepková
Athalia rosae

Pilatka řepková

Zařazení škodlivého činitele

Škůdci řepky

Popis škůdce, hostitelské rostliny

Imago: Je 6–8 mm dlouhé, hlava a hruď leskle černé, zadeček žlutý až žlutooranžový. Průhledná křídla mají žlutavou základní barvu a tmavý přední okraj.

Larva: Bývá až 18 mm dlouhá, nejprve světlešedá až světlezelená, později tmavozeleně až téměř černě zbarvená, má 7 párů panožek a 1 pár pošinek. Postranní pruhy a spodní část jsou šedé.

Hostitelskými rostlinami jsou kromě řepky četné kulturní brukvovité druhy, např. řepice, černá a bílá hořčice, vodnice, tuřín, ředkev olejná a plané brukvovité druhy, jako jsou ohnice, hořčice rolní, penízek rolní a hulevník lékařský.

Příznaky, možnosti záměny

Na mladých rostlinách způsobují mladé housenice postupně ze spodní strany listů okénkování a dírkování, starší housenice potom boční žír až holožír.

Biologie

Pilatka řepková přezimuje ve stádiu larvy v zemním kokonu. Teprve na jaře se kuklí a dospělci se líhnou v květnu až červnu. Samička klade vajíčka přednostně na mladé listy, kladélkem nařízne okraj listu a po jednom klade svých 50–300 vajíček do takto vytvořených kapsiček. Po 6–10 dnech se líhnou larvy a začínají se žírem. Při nedostatku potravy se larvy stěhují a hledají obživu v sousedních porostech. Po několika svlékáních se larvy kuklí v 1–5 cm pod povrchem půdy. V červenci až srpnu se objevuje druhá generace, která napadá především jarní řepku, hořčici a řepku jako meziplodinu. Za příznivého počasí může místy následovat ještě třetí generace, která se potom silněji vyskytuje na mladé ozimé řepce.

Hospodářský význam

U jarní řepky se mohou vyskytovat významné ztráty na výnosu. I na ozimé řepce její význam stoupá.

Práh hospodářské škodlivosti

Jako předběžnou hodnotu lze použít 1–2 housenice/rostlina.