Muchnice zahradní

Zařazení škodlivého činitele

Škůdci obilnin

Popis škůdce, hostitelské rostliny

Imago: Je 8–10 mm dlouhé. Samička se výrazně odlišuje svým žlutočerveným zbarvením na zádech od černého samečka.

Larva: Bývá až 16 mm dlouhá, šedohnědá, apodní, tmavohnědá hlava, na každém článku jsou krátké výrůstky ve tvaru trnu. Škody způsobují pouze polyfágní larvy.

Vedle pšenice, ječmene, žita a ovsa slouží jako zdroj potravy také kukuřice, brambor, řepa a různé druhy zeleniny.

Příznaky, možnosti záměny

Někdy už na podzim, většinou ale teprve na jaře se v osení objevuje mezerovitost, neboť larvy poškozují nabobtnalá zrna nebo ukusují mladé rostliny pod povrchem půdy. Blízko takových rostlin lze často nalézt v půdě četné otvory s hromádkami zeminy.

Příznaky poškození mohou být zaměněny s příznaky způsobenými drátovci a tiplicí bahenní, ale požerky od larev muchnice nejsou roztřepené, ale s hladkými okraji.

Biologie

Larvy přezimují 5–10 cm hluboko v půdě, kde se kuklí během dubna nebo začátkem května. Od poloviny května se líhnou dospělci. Živí se pylem, nektarem a medovicí. Od konce května do poloviny června samička klade asi 100 vajíček ve skupinách do půdy bohaté na humus a zvláště pak do půdy hnojené hnojem.

V létě larvy žijí z organické hmoty a teprve při nedostatku odumřelé rostlinné hmoty na podzim a především na počátku vegetace začíná 4. (poslední) stádium larev poškozovat rostliny. Pospolitě žijící larvy mohou dobře snášet chlad, ale jsou citlivé na vyschnutí. Proto opouštějí půdu pouze během vlhkých nocí, aby žraly nad povrchem půdy.

Hospodářský význam

Pouze v některých letech a oblastech muchnice vytvářejí tak početné populace, aby byla nutná zaorávka a nový osev pozemku.