Mšice broskvoňová v řepce
Mšice broskvoňová v řepce
Plodiny
- Řepka olejka
Zařazení škodlivého činitele
Škůdci řepy
Popis škůdce, hostitelské rostliny
Neokřídlení jedinci: Jsou 1,8–2,3 mm dlouzí, žlutozeleně až zeleně zbarvení, v létě příležitostně i žlutí, s čelním hrbolkem. Tykadla dosahují maximálně délky těla.
Okřídlení jedinci (alatae): Bývají 1,3–2,5 mm dlouzí, hlava a hruď černě až černohnědě zbarvené. Na základech tykadel je dovnitř vybíhající čelní hrbolek. Barva zadečku je od žlutozelené po zelenou. Na hřbetní straně je hnědá pigmentová skvrna, často nepravidelná s několika výběžky. Další drobné skvrny jsou na stranách.
Zimním (hlavním) hostitelem je broskvoň, někdy i pozdě kvetoucí střemcha.
Letní (vedlejší) hostitelé: brambor, řepa, košťáloviny, řepka, okurky, obilniny, lupina, tabák, bob, hrách, špenát, kukuřice atd.
Příznaky, možnosti záměny
Tento druh se na cukrovce nevyskytuje tak masově, aby docházelo k nějakému specifickému poškození. Téměř výhradně ji můžeme najít pouze na srdéčkových listech. Lze ji zaměnit s dalšími druhy, které se tam rovněž vyskytují v bezvýznamné míře - mšicí okurkovou, kyjatkou zahradní a mšicí česnekovou. Dále existuje možnost záměny s larvami klopušek a křísů, které se jí podobají. Ty však jsou častěji na starších listech a k tomu jsou mnohem pohyblivější než mšice
Biologie
Mšice broskvoňová normálně přezimuje ve stádiu vajíčka na hlavním hostiteli - broskvoni nebo jednotlivých jiných příbuzných druzích rodu Prunus (holocyklický vývoj). Na těchto zimních hostitelích se od poloviny března líhnou živorodé zakladatelky, které rodí většinou bezkřídlé jedince. Na zimním hostiteli se objevují ještě 2–4 generace s přibývajícím podílem okřídlených forem. Ty se stěhují na letní hostitele, jako jsou brambory, řepa aj., kde vznikají bezkřídlé samičky. Od poloviny září probíhá přelet na zimní hostitele. V mírných zimách však může tento druh přezimovat ve stádiu dospělců na plevelech (anholocyklicky, bez změny hostitele).
Hospodářský význam
Tento druh má mezi mšicemi výjimečné postavení, neboť slouží jako nejvšestrannější a nejefektivnější přenašeč rostlinných virů. Obdobně často škodí na řepě i mšice maková.