Mšice broskvoňová v bramboru
Mšice broskvoňová v bramboru
Plodiny
- Brambor
- Brambor množitelské porosty
Zařazení škodlivého činitele
Škůdci brambor
Popis škůdce, hostitelské rostliny
Bezkřídlí jedinci: Asi 1,8 mm dlouzí, hlava hruď a zadeček žlutozeleně až zeleně, řidčeji čistě žlutě zbarvené, s hrbolkem na čele. Sifunkuly lehce kyjovitého tvaru, světlé, na konci tmavě zbarvené. Pro nymfy je typická červená barva.
Okřídlení jedinci: Bývají 1,3–2,5 mm dlouzí, hlava a hruď černé až černohnědé, zadeček žlutozelený až zelený, s hnědými pigmentovými skvrnami, po stranách zadečku hnědé skvrny. Tykadla nejvýše stejně dlouhá jako tělo, sifunkuly hnědé, lehce kyjovité, případně válcovité.
Zimním (hlavním) hostitelem je broskvoň, někdy také pozdě kvetoucí střemcha.
Letními (vedlejšími) hostiteli jsou kromě bramboru také cukrovka, košťáloviny, řepka, okurky, ječmen, lupina, tabák, bob, hrách, ředkev, žito, špenát, pšenice, kukuřice, dále okrasné rostliny (mezi jiným lilie, tulipány, primule) a četné plevele.
Další mšice vyskytující se na bramborách: Mšice řešetláková (Aphis nasturtii),
Mšice bramborová (Rhopalosiphoninus latysiphon), Kyjatka zahradní (Macrosiphum euphorbiae)
Příznaky, možnosti záměny
Extrémní napadení mšicí broskvoňovou, podobně jako napadení ostatními mšicemi, může u bramboru vést ke svinování, zesvětlení a deformaci listů, na listech jsou lesklé vrstvy medovice s následným rozvojem černí, růst rostlin se zpomaluje. Přímé škody sáním jsou však na bramborách vzácné.
Viry přenášené mšicí způsobují jiné specifické příznaky.
Bezkřídlé mšice, především nymfy, jsou zaměnitelné s mšicí řešetlákovou a příležitostně i s mšicí bavlníkovou, okřídlené mšice jsou zaměnitelné s kyjatkou zahradní (která ale má hnědé pruhy místo skvrn na zádech), s mšicí česnekovou a ve žlutých miskách také s hojnou mšicí bršlicovou (bez čelního hrbolku) a s mšicí chmelovou (čelní hrbolek vybíhá do špičky).
Biologie
Mšice broskvoňová normálně přezimuje ve stádiu vajíčka na hlavním hostiteli - broskvoni nebo jednotlivých jiných příbuzných druzích rodu Prunus (holocyklický vývoj). Na těchto zimních hostitelích se od poloviny března líhnou živorodé tzv. zakladatelky, které rodí většinou bezkřídlé jedince. Na zimním hostiteli se objevují ještě 2–4 generace s přibývajícím podílem okřídlených forem. Ty se stěhují na letní hostitele, jako jsou brambory, řepa aj., kde vznikají bezkřídlé samičky. Od poloviny září probíhá nálet na zimní hostitele. V mírných zimách však může tento druh přezimovat jako dospělci na plevelech (anholocyklicky, bez změny hostitele).
Hospodářský význam
Mšice broskvoňová je rozšířená po celém světě. S velkým náskokem představuje nejdůležitějšího přenašeče virů. S výjimkou X viru bramboru může přenášet všechny viry bramboru významné ve střední Evropě (Y, A, M, S a virus svinutky).