Mazlavá snětivost pšenice
Mazlavá snětivost pšenice
Slovenský název: Mazľavá sneť pšenicová
Příznaky, možnosti záměny
Příznaky jsou zřetelně viditelné až na vytvořených klasech - obilky si zachovávají tvar, někdy jsou buclatější, klásky více odstávají od klasového vřetena. Uvnitř obilek není zrno, ale nejprve mazlavá, později prášivá masa výtrusů houby. Rostliny napadené zakrslou snětí jsou kromě uvedených příznaků výrazně menší než rostliny zdravé, silněji odnožují, bývají světlejší. Houby produkují látku trimetylamin, která je příčinou typického silného zápachu napadených klasů. Po úplném vyschnutí spór zápach ustává. Příznaky v klasech jsou u všech tří snětí totožné, rozlišení je možné pouze mikroskopicky, na základě morfologie spór. Mazlavá sněť pšeničná napadá i žito, tritikale, ječmen a některé trávy. Zakrslá sněť pšeničná může napadat kromě pšenice i žito a tritikale. Byla popsána i na ječmenu, u nás se zatím o výskytu na této obilnině neví. Hladká sněť pšeničná se u nás vyskytuje zatím ojediněle.
Přežívání, zdroj primární infekce
Spóry snětí kontaminují povrch zrn, nejčastěji ulpívají v rýze obilky. Zakrslá sněť pšeničná je schopna přežívat i několik let na pozemku. Ke kontaminaci pozemku může dojít i při sklizni napadených porostů na sousedních pozemcích, ze kterých jsou spóry sněti zanášeny větrem na další plochy.
Dispoziční faktory
Výsev infikovaného, neošetřeného osiva, časté pěstování hostitelských rostlin na jednom pozemku, dlouhá, mírná zima.
Hospodářský význam
Sněti jsou rozšířené prakticky po celém území státu, jejich hospodářský význam se projevil především v letech 2000–2004. V současné době nejsou sněti příčinou výrazného snížení výnosu nebo kvality zrn, ale přítomnost i minimálního množství spór omezuje prodejnost sklizně.
Metody ochrany
Základním opatřením je kvalitní moření osiva vhodným přípravkem. K pomocným prostředkům patří důsledné střídání plodin.