You are here

Květilka zelná

Květilka zelná
Delia radicum

Květilka

 

Zařazení škodlivého činitele

Škůdci řepky

Popis škůdce, hostitelské rostliny

Imago: 5–6 mm dlouhé, s červenou skvrnou na stříbřitě bílém čele. Samečci jsou černošedí, samičky hnědošedé

Larva: 7–8 mm dlouhá, žlutavě bílá, apodní, acephalní

Kukla: 4–7 mm dlouhá, soudečkovitá

Příznaky, možnosti záměny

Kořenový krček a kořen mladých i starších rostlin řepky jsou hnědě zbarvené a určité části začínají zahnívat, postranní kořeny jsou částečně odumřelé a při tahu rostlina v půdě nedrží. Na kořenovém systému a také v oblasti kořenového krčku lze nalézt vyžrané chodbičky a odumřelé pletivo, kde se nacházejí larvy květilky zelné. Ty se také mohou vyskytovat v chodbičkách od larev dřepčíka olejkového (P. chrysocephala) a různých krytonosců (Ceutorhynchus spp.) a zesilovat tak ztráty způsobené těmito škůdci. Silně napadené rostliny zaostávají v růstu a mohou odumírat.

Biologie

Květilka zelná v dubnu až květnu opouští půdu, kde přezimovala jako soudečkovitá kukla. Asi po týdnu klade samička svá 1 mm dlouhá bílá vajíčka - asi 100 kusů - v malých skupinkách na kořenový krček nebo do blízké malé trhliny v půdě. 4–8 dnů po nakladení se líhnou larvy, které zprvu žerou na postranních kořenech a později na hlavním kořenu a kořenovém krčku. Po 3–4 týdnech se kuklí normálně v půdě, zřídka i v místě žíru. Druhá generace se objevuje na přelomu července a srpna a třetí generace v září až říjnu. Tato generace potom může přímo osídlovat vysetou řepku nebo rostliny z výdrolu. Květilka zelná žije asi 8–15 dnů.

Hospodářský význam

Řepka je ohrožována hlavně první generací, především pokud je sucho v květnu a červnu. Při silném napadení na podzim, kdy je zničena více než polovina povrchu kořenů, lze očekávat ztráty rostlin.

Práh hospodářské škodlivosti

Není znám