Kovolesklec gama

Zařazení škodlivého činitele

Nespecializovaní škůdci

Popis škůdce, hostitelské rostliny

Imago: Tmavošedě až červenavě hnědě zbarvené, hnědě mramorovaná křídla s rozpětím 3,5–4,5 cm a stříbřitě bílou kresbou ve tvaru písmene gama, podle kterého vznikl i název. Podle ní je tento druh snadno odlišitelný od ostatních.

Housenka: Je až 30 mm dlouhá, od ostatních druhů se odlišuje tím, že jí chybí 4 panožky. Pohyb je píďalkovitý. Barva se různí od zelené přes hnědozelenou až po modrozelenou. Rozlišovacími znaky jsou dále žlutavý postranní pruh a 6 úzkých bílých podélných proužků na hřbetě.

Housenka je širokým polyfágem. Mezi hostitelské rostliny patří bob, hrách, brambor, jetel, košťáloviny, vojtěška, kukuřice, řepka, pšenice, cukrová a krmná řepa, cibule atd. Dále ji můžeme nalézt téměř na všech širokolistých divokých rostlinách.

Příznaky, možnosti záměny

Housenky začínají nejdříve vyžírat pletivo z jedné strany (skeletování), následuje dírkování a boční žír. Pouze v extrémních letech se vyskytuje holožír.

Příznaky jsou zaměnitelné s poškozením od slimáčků nebo mandelinky, ale zde lze najít slizovité stopy od slimáčků nebo přítomnost mandelinky či jejích larev. Naopak pro žír housenek jsou typické tmavozelené kuličky výkalů.

Biologie

Kovolesklec gama se ve střední Evropě vyskytuje ve 2, maximálně 3 generacích, které se částečně překrývají. Období letu začíná v dubnu (migranti z oblastí jižně od Alp) a trvá až do listopadu. Samička od května klade až 1000, v průměru však asi 260 vajíček většinou jednotlivě, nepravidelně na spodní stranu listů. Z nich se asi po 10–14 dnech líhnou housenky. Vývoj od vajíčka až po motýla trvá v průměru 56 dní. Hlavní výskyt housenek v porostech trvá od konce června do poloviny srpna.

Faktorem podporujícím napadení je vysoká vlhkost od dubna do června.

Hospodářský význam

Výskyt kovolesklece gama ve střední Evropě silně závisí na počasí. Proto se těžké poškození žírem vyskytuje na listech hostitelských rostlin jen zřídka.