Hluchavka nachová
Hluchavka nachová
SK: Hluchavka purpurová
Zařazení škodlivého činitele
Dvouděložné plevele
Klasifikace rostliny
Jednoletá, ozimá rostlina
Popis
Zelená, autotrofní rostlina.
Stonek, resp. lodyha je vzpřímený, čtyřhranný, červeně pruhovaný, vysoký 10-20 cm.
Listy jsou vstřícné, okrouhle srdčité, až trojboce vejčité, na okraji nerovnoměrně vroubkaté. Jsou zřetelně žilnaté, vrásčité. Spodní listy jsou dlouze řapíkaté, spodní krátce řapíkaté, často načervenalé. Vzešlá rostliny má specifický zápach.
Květy jsou purpurově červené, uspořádané ve vícekvětých lodyžních přeslenech. Jsou souměrné, dvojobalné, oboupohlavné. Koruna je růžově purpurová, vzácně bílá, kalich je trubkovitý, pětižilný, do poloviny rozeklaný v pět kopinatých zubů.
Doba kvetení je zejména od května (resp. brzkého jara) do června. Rostlina však dokáže kvést z vysemeněných rostlin až do pozdního podzimu.
Plodem jsou trojboké tvrdky, dlouhé 2-2,5 cm, šedavé až zelenošedé, drobně bíle bradavičnaté. V průřezu mají tvar kruhového výseku. Plody jsou uloženy po čtyřech na dně kalicha, z něhož vypadávají.
Klíčení a vzcházení rostliny
Klíčí a vzchází celoročně z hloubky 50-60 mm, při teplotě min. 5-7°C. Hypokotol je nízký. Děložní listy jsou téměř okrouhlé, na konci jemně vykrojené, rozměr 3-8 mm. Na bázi se často dotýkají nebo překrývají, jsou stopkaté. Epikotyl je jemně ochlupený. První listy jsou okrouhle elipsovitě srdcovité, tupě zubaté, dlouhostopkaté a krátké.
Kořen je kůlový s četnými postranními kořeny.
Rozlišovací znaky
Děložní listy mají laločnatou cípatou bázi čepelí, pravé listy mají síťovitě okrouhlou žilnatinu.
Hospodářský význam: nebezpečný plevel
Úspěšně regulovat do čtyř listů.
Na první pohled se podobá: hluchavce bílé
Reprodukce
Rozmnožuje se pouze generativně. Na jedné rostlině dozrává až 400 tvrdek. Jejich dormace je velmi variabilní v závislosti na klimatických podmínkách při dozrávání. Postupně klíčí a vzcházejí během celého roku, nejlépe z hloubky 3 cm. V půdě si udržuje klíčivost i několik let.
Do polních podmínek jsou tvrdky zanášeny osivem, statkovými hnojivy, ale především vyseměněním na stanovišti s postupným vzcházením z půdní zásoby. K rozšiřování může pomáhat i přenos mravenci, kteří vyhledávají bělavé až nažloutlé masíčko na spodní straně tvrdek.
Doporučené produkty