Braničnatka pšeničná
Braničnatka pšeničná
Latinský název: Mycosphaerella graminicola
Slovenský název: Septorióza pšenice
Hostitelské rostliny
- Pšenice jarní
- Pšenice ozimá
- Pšenice
- Tritikale
- Žito
Příznaky
Příznaky se na rostlinách mohou objevovat ve všech vývojových fázích a na všech nadzemních částech rostliny. Na klíčních rostlinkách jsou patrné hnědé nekrotické skvrny a deformace klíčků. Typické příznaky se objevují na nejstarších listech, v některých letech již na podzim, ale hlavně v předjaří a na jaře. Primárním příznakem jsou široce oválné, sytěji zelené, „olejové“ skvrny, které se šíří, stávají se nepravidelnými, rychle zasychají, a na napadeném pletivu se tvoří množství plodniček houby, viditelných jako drobné černo hnědé tečky. Napadené listy obvykle odumírají. Při projevu onemocnění v pozdějších fenofázích se na listech objevují protáhlé, žluté, rychle zasychající skvrny, které často splývají. Také v tomto případě se na nich tvoří množství plodniček houby. K jednoznačnému rozlišení od braničnatky plevové je nutné mikroskopické hodnocení, které je založeno na rozdílné morfologii spór obou hub.
Prežívání, zdroj infekce
Houba patří k fakultativním patogenům, přežívá na odumřelých rostlinných zbytcích na pozemku. Infikuje i zrno, zdrojem primární infekce tak může být jak pozemek, tak osivo. Během vegetace se šíří ze spodních listů na horní a na další rostliny spórami, které se tvoří v plodničkách na napadeném pletivu.
Dispoziční faktory
Pro vznik infekce a šíření onemocnění je potřeba alespoň 6 hodin ovlhčení rostlin, nejintenzivněji se skvrny na listech objevují při teplotě 15–25 °C. Větší výskyty se dají očekávat v případě mírné zimy s dostatkem vláhy. Výskyt podporují technologie zpracování půdy s vynecháním orby.
Hospodářský význam
Braničnatka pšeničná (pyknidiální listová skvrnitost) patří k velmi rozšířeným onemocněním pšenice, vyskytuje se plošně na celém území ČR, podle průběhu počasí a konkrétního pozemku se liší četnost a intenzita napadení porostů.
Metody ochrany a doporučené produkty Syngenta
K ochranným opatřením patří výsev uznaného, mořeného osiva, kvalitní zapravení infikovaných posklizňových zbytků, včasná likvidace výdrolu, volba odolnějších odrůd. Zatím hlavním ochranným opatřením je fungicidní postřik, který se aplikuje podle potřeby, obvykle přibližně v době metání.
Preventivně