Braničnatka plevová
Braničnatka plevová
Latinský název: Phaeosphaeria nodorum
Slovenský název: Septorióza pliev
Hostitelské rostliny
- Pšenice jarní
- Pšenice ozimá
- Pšenice
- Tritikale
- Žito
Příznaky
Příznaky se na rostlinách mohou objevovat ve všech vývojových fázích a na všech nadzemních částech. Na klíčních rostlinkách jsou patrné hnědé nekrotické skvrny a deformace klíčků. Později se na listových pochvách a čepelích tvoří rezavě hnědé skvrny, které zasychají. Skvrny jsou podlouhlé, nepravidelné, s nápadným, neostrým žlutým okrajem.
Při silném napadení skvrny splývají a listy odumírají. Na napadeném pletivu se mohou tvořit plodničky houby, viditelné jako drobné hnědočerné tečky.
Napadení klasů se projevuje hnědofialovými skvrnami, které se šíří od špiček směrem k bázi plev. Na skvrnách v klasu se objevují plodničky častěji než na listech.
Zrna napadených obilek jsou drobnější, s hnědými skvrnami. Počáteční příznaky by bylo možné zaměnit za příznaky napadení příbuznou braničnatkou pšeničnou.
Prežívání, zdroj infekce
Původcem onemocnění je vřeckatá mikroskopická houba Phaeosphaeria nodorum. Houba přežívá na odumřelých rostlinných zbytcích na pozemku. Infikuje i zrno. Zdrojem primární nákazy může být jak pozemek, tak osivo.
Během vegetace se šíří ze spodních listů na horní a další rostliny spórami, které se tvoří v plodničkách na napadeném pletivu.
Dispoziční faktory
Pro vznik infekce a šíření onemocnění je potřeba alespoň 15 hodin ovlhčení rostlin, nejvíce se skvrny na listech objevují při teplotě 20-27˚C.
Hospodářský význam
Jedno z nejrozšířenějších onemocnění pšenice. Vyskytuje se plošně na celém území ČR. V případě časného napadení klasů může být výnos snížen o 20-30%.
Metody ochrany a doporučené produkty Syngenta
Výsev uznaného mořeného osiva.
Kvalitní zapravení infikovaných posklizňových zbytků.
Včasná likvidace výdrolu.
Volba odolnějších odrůd.
Fungicidní postřik, který se aplikuje podle potřeby, obvykle přibližně v době metání.