Bejlomorka kapustová

Dasineura brassicae

Bejlomorka kapustová

Plodiny

  • Řepka
  • Kukuřice

Popis škůdce, hostitelské rostliny

Imago: 1,2–1,5 mm dlouhé, hnědočerné, červenavý zadeček s příčnými hnědými pruhy, na hrudi bělavé chlupy, dlouhé nohy a tykadla

Larva: asi 2 mm dlouhá, zpočátku průsvitná, potom bílá a nakonec žlutavě bílá, apodní, acephalní

Kukla: žlutavě bílá

Bejlomorka kapustová žije především na řepce, řepici, černé a bílé hořčici, semenačkách košťálovin, tuřínu, vodnice, ředkve a ředkvičky, a také na divokých brukvovitých - ohnici, hořčici rolní a kokošce pastuší tobolce.

Příznaky, možnosti záměny

Jednotlivé šešule předčasně žloutnou, zduřují, často se deformují na špičce, scvrkávají se a pukají. Následkem toho vypadávají semena. Uvnitř šešule sají četné larvy.

Možnost záměny s příznaky na šešulích, vyvolanými houbou Alternaria brassiceae.

Biologie

Bejlomorka kapustová přezimuje ve stádiu kukly. V květnu se objevují dospělci a kladou vajíčka ve skupinkách do šešulí. Samičky vyhledávají mechanicky poškozené šešule. Je jisté, že do určité velikosti šešule mohou samičky klást vajíčka bez tohoto poškození. Stále častěji pozorujeme kladení vajíček i do velkých nepoškozených šešulí. Další vývoj vajíček a larev v těchto velkých šešulích však dosud není přesně znám. Larvy přímo nepoškozují semena, sají na vnitřních stěnách šešulí. Šešule se otvírají a semena vypadávají. Vývoj od vajíčka do kuklení trvá 14 dní. Některé kukly se mohou v půdě dostat do diapauzy. Její délka není přesně známa, ale předpokládá se 1–5 let. Během roku se může vyskytnout až 6 generací.

Hospodářský význam

Bejlomorka kapustová patří v současné době k ekonomicky nejvážnějším škůdcům řepky. Zvláště za suchého a teplého počasí v době odkvétání a tvorby šešulí může způsobit hospodářsky závažné poškození. Ochrana je obtížná.

Práh hospodářské škodlivosti

Hodnocení napadení je problematické. Často jsou napadeny pouze okraje porostu. Počátek a hlavní období líhnutí dospělců může být sledováno pomocí kontrolních klícek umístěných v porostu. Dříve platil práh škodlivosti v období zvyšujícího se napadení od počátku květu při slabém výskytu krytonosce šešulového: 1 dospělec/rostlina. Při silném výskytu krytonosce: 1 dospělec/3–4 rostliny. Nyní nejsou k dispozici žádné údaje vhodné pro praxi. To souvisí s tím, že metoda žlutých misek ani počítání bejlomorek na rostlinách neposkytují spolehlivá data.

Řešení Syngenta