Jak chránit obilniny proti virózám

Ing. Jan Ripl, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha – Ruzyně.

Ochrana obilnin proti virovým zakrslostem bez insekticidních mořidel na bázi neonikotinoidů

Použití insekticidních mořidel k moření osiva obilnin bylo zavedeno s cílem omezit šíření virů žluté zakrslosti ječmene (BYDV - Barley yellow dwarf virus), které přenáší obilní mšice, a viru zakrslosti pšenice (WDV – Wheat dwarf virus), který je přenášen křískem polním.

Oba viry způsobují u vnímavých druhů obilnin virové zakrslosti.

Krátkodobě byly pro moření ozimého ječmene a ozimé pšenice k dispozici mořidla na bázi imidaclopridu (Raxil Secur, Nuprid 600 FS). Větší rozsah uplatnění měly látky thiamethoxam (Cruiser 350 FS) a clothianidin (Deter).

Použití všech tří jmenovaných účinných látek bylo v roce 2018 zakázáno a tím je v současnosti insekticidní moření osiv obilnin nedostupné.

Nedostupnost insekticidního moření osiva vyvolává otázku, zda lze v insekticidní ochraně obilnin nahradit účinnost insekticidních mořidel.

Jak dopadlo testování insekticidních mořidel na bázi neonikotinoidů?

Insekticidní mořidla na bázi neonikotinoidů byla dlouhodobě zkoušena ve VÚRV,v.v.i. a na základě poměrně rozsáhlých pokusů lze konstatovat, že (ověřeno u látek clothianidin, thiamethoxam):

• Insekticidní moření zvyšuje vzcházivost osiva ozimého ječmene a pšenice.
• Má dobrou účinnost na kříska polního i mšice několik týdnů od výsevu (zvláště za sucha).
• Insekticidní účinnost ve většině ročníků dostatečně pokrývá období migrace přenašečů.
• Výrazně snižuje podíl infikovaných rostlin v porostech a šíření sekundární infekce.

Křísek polní	Mšice
Kyjatka osenní

Kde ideálně využít insekticidního moření osiva?

Využití insekticidně namořeného osiva našlo uplatnění u časných zářijových výsevů ozimů, které jsou vysévány s nízkým výsevkem. Velké uplatnění mělo u hybridních odrůd ječmene a pšenice.

Náklady

Obvyklé náklady insekticidní ochrany mořením představovaly 600 – 1000 Kč na ha. Ochranný zásah byl proveden v jedné operaci se setím. V některých ročnících bylo moření doplněno jedním fioliárním insekticidním ošetřením.

U časně setých ozimů v polohách pod 550 m n. m. nelze monitoring vektorů opomenout a na rizikových lokalitách znamená časný výsev insekticidně 

nemořeného osiva kolem 20. září nutnost i několika foliárních ošetření, přičemž u každého ošetření musí být zvolen správně druh účinné látky a termín ošetření, má-li být ochrana efektivní.

Například výsev kolem 15. září na lokalitě 200 - 250 m n. m. se sníženým výsevkem může vyžadovat 4 foliární aplikace insekticidu.

Časný výsev před 20. 9. s výsevkem pod cca 100 kg osiva na ha představuje velké riziko a založení takového porostu by proto mělo být vždy pečlivě zváženo.

Mějme tedy takto založený porost ozimé obilniny (výsev 15. 9., výsevek 80 kg osiva na ha) za účelem komentovaného modelového příkladu (nikoliv paušálního návodu - jednotlivé ročníky nejsou stejné) ochrany pomocí foliárně aplikovaných insekticidů na lokalitě s vysokým rizikem šíření viróz.  

První ošetření foliárními insekticidy

Za vhodných vláhových půdních podmínek začnou rostliny vzcházet pátý den po výsevu a od této chvíle rovněž začnou být potravně atraktivní pro přenašeče.

V tomto období je cílem co možná nejvíce omezit primární infekce rostlin, které zprostředkují přenašeči imigrující do vzcházejícího porostu.

Hlavním cílovým přenašečem je v tomto období křísek polní. Včasné ošetření porostu (BBCH 11, v našem případě začátek třetí dekády září) oddálí infekci rostlin, které jsou později zdrojem virového inokula, a tím dosáhneme obdobného efektu, jako když bychom oddálili výsev o cca 7 dní. Pro první ošetření vzhledem k vyšším teplotám zvolíme účinnou látku dimethoate nebo (pokud lze očekávat přechodný pokles průměrných denních teplot pod     12 °C) kombinovaný přípravek s látkami chlorpyrifos + cypermethrin.

Druhé ošetření foliárními insekticidy

Pokud bude první zásah úspěšný, nastává vzhledem k rezidualitě prvního ošetření potřeba dalšího ošetření zpravidla na přelomu září a října. Řídíme se podle monitoringu živých vektorů v porostu. Pro ošetření v tomto období věnujeme pozornost rozhodnutí, zda bude aplikován pyrethroid nebo kombinovaný přípravek (pyrethroid + organofosfát). Za chladnějšího počasí lépe účinkují pyrethroidy, v případě stálého teplejšího počasí organofosfáty (tab. 1). Převažujícím cílovým vektorem je v tomto období stále křísek polní. Ošetření omezuje primární infekce rostlin.

Tabulka 1. Vliv teploty a doby od aplikace na reziduální účinnost insekticidů na kříska polního. Polní pokusy, Praha – Ruzyně, 2009.

1) Jednodenní expozice reziduím na rostlinách ozimé pšenice, den aplikace je 0 – expozice po oschnutí postřikové kapaliny, první den po dni aplikace je 1

2) Průměrná 24 hodinová teplota za období pobytu křísků na rostlinách

3) Průměr 2 variant ošetřených pyrethroidy (cypermethrin 25 g.ha^-1, zeta-cypermethrin 10 g.ha^-1)

4) Dimethoate 400 g.ha^-1

Dávka postřikové kapaliny 200 l. ha^-1, první srážky 8 hod. po aplikaci 0,7 mm.

Vrchol přeletu okřídlených mšic

Vrchol přeletu okřídlených mšic nastává většinou v období 5. – 15. 10. V této době je nutné pravidelně porosty vzešlých ozimů monitorovat. Platí, že čím dříve vrcholí podzimní přelety mšic, tím hůře.

Zvláštní pozornost je nutné věnovat ozimému ječmeni, kde je škodlivost BYDV nejvyšší. Pokud je přelet silný, lze doporučit aplikaci kombinovaného přípravku obsahující pyrethroid s neonikotinoidem. Pokud volíme pyrethroid, je vhodné přidat smáčedlo na bázi esterifikovaného oleje. U pyrethroidů je však nutné očekávat nižší účinnost v případě, že se mezi mšicemi vyskytuje větší podíl mšice broskvoňové, která je často k pyrethroidům (i organofosfátům) rezistentní. Ošetření v tomto období provedeme v období slunných dnů, které podporují přelet mšic. Toto ošetření cílí především proti šíření BYDV a potlačuje primární i sekundární infekce WDV.

Konečné ošetření foliárními insekticidy

Od poloviny října při synoptických situacích, kdy na naše území proudí teplý vzduch z jižních směrů, často nastává inverzní charakter počasí, protože teplý vzduch proudí ve vyšších vrstvách atmosféry a v nížinách se již obvykle nedostává až k zemskému povrchu.

V tomto období končí hlavní období migrace přenašečů do porostů ozimů.

Přenašeči přítomní v porostech již obvykle nemigrují na delší vzdálenosti, ale do první až druhé dekády listopadu stále významně přenášejí viry z infikovaných rostlin na zdravé. V tomto období se podle výsledku kontroly množství přenašečů aplikuje poslední insekticid. Volíme přípravky na bázi pyrethroidů. Ošetření je cíleno především na potlačení sekundárních infekcí. 

Jak přenašeči ničí neošetřené porosty?

Stručně ještě k vývoji napadení porostu, pokud časně vzejitý porost na rizikové lokalitě insekticidně neošetříme, zvolíme náchylnou odrůdu a nízký výsevek.

 Již před vzejitím porostu se lze na pozemku setkat s dospělci kříska polního, kteří po migraci na obnaženou půdu, která jim stanovištně vyhovuje, hledají potravní zdroje. V okamžiku vzcházení porostu začíná sání na rostlinách. V této době je zpravidla jen malý podíl jedinců vironosných a tedy schopných zprostředkovat infekci.

Příznaky virových chorob

Příznaky nejvýznamnějších virových chorob WDV, BYDV

• žloutnutí listů, můžou se objevovat odstíny červenofialové, červené
• celé rostliny jsou zakrslé a zaostávají v růstu
• nevyrovnané nebo slabé porosty

Vironosní migrující jedinci zprostředkují primární infekci navštívených rostlin.

Tyto rostliny jsou později zdrojem virového inokula pro přítomné doposud bezvirózní vektory v porostu.

Protože jde o první vzešlé porosty obilnin, mají křísci tendenci v porostu zůstávat a jejich abundance roste. Po vzejití rostlin se v porostu taktéž objevují první většinou nepohlavní okřídlené mšice, které zprostředkují primární infekce rostlin virem žluté zakrslosti ječmene.

Křísek polní	Kyjatka travní

V období vrcholu přeletu okřídlených mšic dochází k dalším primárním a později i sekundárním infekcím rostlin. Další okřídlené mšice později zprostředkovávají sekundární infekce.

Po několika dnech až týdnech po infekci rostliny se v nakažených rostlinách virové částice namnoží natolik, že se stávají zdrojem virového inokula pro všechny jedince přenašeče přítomné v porostu, kteří nakaženou rostlinu využijí za zdroj potravy.

Od těchto rostlin, zdrojů virového inokula, se později sekundární infekcí nákaza rychle rozšiřuje do okolí a často tak v porostu vzniknou ohniska s rozsáhlými výpadky rostlin, která se nepodílí na výnosu.

Při vysoké abundanci vektorů může v krajním případě dojít až k celoplošnému nakažení porostu se ztrátou výnosu přesahující 80 %.

Stašov, okres Polička, datum setí 26. 9. 2018, odrůda Toreroo

Rozumná úspora nákladů na ochranu obilnin

Je zřejmé, že nahradit účinnost insekticidních mořidel je obtížné. Lze oprávněně konstatovat, že sled foliárních aplikací insekticidů rozhodně není plnohodnotnou náhradou výsevu insekticidně mořeného osiva.

Na lokalitách s vysokým rizikem škodlivého výskytu virových zakrslostí je pro redukci počtu foliárních aplikací insekticidů vhodné o několik dní “časný“ výsev oddálit, zvýšit výsevek, správným načasováním likvidací výdrolů obilnin omezit množství virového inokula na lokalitě a věnovat pozornost úrovni rezistence/tolerance odrůd a do strategie ochrany tyto faktory zahrnout.

Využití těchto opatření může u časně setých porostů zajistit akceptovatelné náklady na foliárně aplikovanou insekticidní ochranu proti virovým zakrslostem.

Autor: Ing. Jan Ripl, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha – Ruzyně.

Redakčně upraveno Syngenta, foto Syngenta