Kyjatka hrachová

Acyrthosiphon pisum

Kyjatka hrachová

 

Zařazení škodlivého činitele

Škůdci luskovin

Popis škůdce, hostitelské rostliny

Bezkřídlí jedinci: Jsou vřetenovitého tvaru, asi 3,3–5 mm dlouzí. Zbarvení zelené až lehce žlutavé nebo růžové až červené. Tykadla, nohy, sifunkuly a chvostek velké a štíhlé, tykadla delší než tělo, oči tmavočervené až černavé.

Okřídlení jedinci: Jsou asi 3–4 mm dlouzí, zbarvení jako u bezkřídlých, avšak tykadla, nohy a sifunkuly tmavší.

Zelená varianta mšice osídluje bobovité rostliny. Často je napadána i vojtěška Medicago sativa, jetel luční Trifolium pratense, ale i jiné druhy jetele.

Příznaky, možnosti záměny

Mšice saje především v oblasti vrcholků výhonků a mladých listů. Za suchého a teplého počasí se mohou během krátké doby vytvořit velké kolonie, které způsobují zpomalení růstu a za sucha i odumírání listů a výhonků. U hrachu je kromě toho negativně ovlivněno i nasazování květů a plodů. Napadení vojtěšky kyjatkou nebývá ovlivněno nasazení květu a lusků. Při masovém napadení lusků hrachu na nich vznikají hnědavé skvrny.

Biologie

Kyjatka hrachová přezimuje ve stádiu vajíčka zejména na víceletých pícninách (vojtěšce - okolo 90 000 ha v ČR). Z vojtěšky migrují okřídlené samičky na jednoleté luskoviny. Nižší populace v létě je daná povětrnostními podmínkami (optimum je 10–20 °C a 70 % relativní vlhkost vzduchu, kdy jedna generace trvá 10–14 dní), při vyšších teplotách dochází ke sterilitě (25 °C ), nad 30 °C k úhynu. Na bobu většinou nejsou její populace tak početné. Po dozrání hostitelských rostlin se populace obvykle v krátkém čase zmenšuje a potom se mšice objevují až koncem léta převážně na meziplodinách s podílem luskovin. Tam ji můžeme nalézt až do příchodu mrazů.

Hospodářský význam

Při silném napadení jsou rostliny poškozené sáním a často před-časně odumírají, zejména v období sucha a na lehkých půdách. Kromě toho může dojít ke zmenšení lusků, velikosti semen a ke zhoršení kvality. Zvláštní význam má kyjatka hrachová jako nepřímý škůdce, tj. jako vektor důležitých virů na luskovinách. Přenáší např. virus výrůstkové mozaiky hrachu (PEMV), virus semenem přenosné mozaiky hrachu (PSbMV), virus obecné mozaiky fazolu (BCMV a virus žluté mozaiky fazolu (BYMV). Škody, které mšice způsobuje přenosem virů, jsou podle odhadů mnohem vyšší než škody způsobené samotným sáním.

Indikace ošetření

Ošetření je účelné kdykoliv v průběhu vývoje rostlin při průměrném výskytu 3–5 mšic na jednu rostlinu. Kyjatka hrachová není nepřímý škůdce, ale způsobuje nepřímé škody - je vektorem viróz.