Latinský název: Pyrenophora teres
Slovenský název: Obrvenka jačmenná
Plodiny
- Ječmen jarní
- Ječmen ozimý
- Ječmen
- Příznaky, možnosti záměny
Primární příznaky se mohou ojediněle objevit již na vzcházejících rostlinách na bázi listů. Skvrnky jsou nepravidelné, podlouhlé, tmavě hnědé. Typickým příznakem napadení je tvorba sytě hnědých, podélně orientovaných skvrn na listových čepelích. Nejcharakterističtější příznaky jsou viditelné na výdrolu. Skvrny se rychle zvětšují, v počátečních fázích vývoje mají charakteristickou síťovanou strukturu („net“ typ). Později pletivo v místě napadení zasychá. Skvrny mohou splývat a zasahovat větší část listové plochy, popř. mohou listy i odumírat. Typické příznaky jsou obvykle nejnápadnější ve fázi sloupkování. Onemocnění se projevuje i dalším typem příznaků (tzv. „spot“ typ) - na listových čepelích se tvoří přibližně oválné, cca 5 mm dlouhé hnědé skvrny, často se žlutavým okrajem. Při intenzivním projevu choroby dochází k usychání listů od špiček směrem k bázi. Na klasech nejsou většinou určité typické příznaky, ale houba se může podílet na vzniku černání špiček zrn. Příznaky „net“ typu jsou nezaměnitelné s jiným onemocněním, příznaky „spot“ typu je možné poměrně snadno zaměnit s projevy onemocnění vyvolaného houbou Bipolaris sorokiniana (Cochliobolus sativus), popř. s fyziologickou skvrnitostí.
Přežívání, zdroj primární infekce
Patogen přežívá na rostlinných zbytcích na pozemku ve formě plodniček (pseudothecií). Houba je schopna přežívat i v zrnu ve formě mycelia. Primární infekce je tedy jak z půdy, tak z osiva.
Dispoziční faktory
Riziko napadení rostlin podporuje střídání deštivého a suchého teplého počasí v květnu a červnu (t = 20–25 °C, ale pro infekci dostačuje i teplota 15 °C). Pro vznik infekce je potřeba vlhkost trvající alespoň 10 hodin. Výskyt podporuje i nadměrné hnojení dusíkem.
Hospodářský význam
Houba napadá ozimý i jarní ječmen. V posledních letech patří toto onemocnění k nejrozšířenějším chorobám ječmene, především v české části území.
Metody ochrany
Ochranná opatření jsou nepřímá, preventivní: kvalitní zpracování půdy (provzdušnění), hlubší zapravení posklizňových zbytků, nezařazovat obilninu po obilnině. Moření osiva je efektivní pro likvidaci infekce z osiva, ale většinou je nutné ho doplnit o postřik, který zamezí šíření infekce primárně způsobené houbou přežívající na pozemku. V sortimentu existují i odolnější odrůdy. Aplikace se provádí podle potřeby v době sloupkování až metání. Ošetřovat by se mělo při napadení cca 20–25% napadených listů (při nulovém napadení praporcového listu).